Periodická tabulka prvků přehlednou a jednoduchou formou zobrazuje chemické prvky a jejich zařazení v periodické soustavě.
Periodická tabulka je členěna do vodorovných řad a svislých sloupců. Vodorovné řady periodické tabulky se nazývají periody. Jednotlivé chemické prvky jsou v periodách tabulky řazeny vzestupně podle hodnoty protonového čísla. Číslo periody udává hlavní kvantové číslo valenčních orbitalů nepřechodných prvků. Hlavní kvantové číslo "n" nabývá hodnot 1-7 a určuje energetickou hladinu na níž se elektron nachází, vyjadřuje tedy energii elektronu v obalu atomu.
Svislé sloupce periodické tabulky jsou skupiny prvků, sdružující prvky podobných vlastností. Chemické prvky v jedné skupině mají shodný počet valenčních elektronů. Číslo skupiny udává počet valenčních elektronů nepřechodných prvků a současně udává nejvyšší možnou hodnotu kladného oxidačního čísla daného prvku (s několika výjimkami) ve sloučeninách.
"Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností. Vlastnosti chemických prvků se pravidelně opakují."
V této podobě formuloval periodický zákon ruský vědec Dmitrij Ivanovič Mendělejev v roce 1869, již v roce 1875 byla platnost Mendělejevova periodického zákona potvrzena objevem do té doby neznámého prvku - gallia, který měl vlastnosti předpovězené Mendělejevem. Od té doby se stal Mendělejevův periodický zákon, v mírně pozměněné podobě, jedním z pilířů moderní chemie.
Mendělejevova periodická tabulka grafickou formou vyjadřuje periodický zákon. Dobré pochopení periodického zákona a systému periodické tabulky, zejména zákonitostí vyplývajících z umístění jednotlivých chemických prvků v periodické soustavě, je základním předpokladem úspěchu při studiu chemie prvků. Poloha chemického prvku v periodické soustavě je také důležitým faktorem pro výskyt prvků v zemské kůře.
Periodická tabulka prvků na webu www.prvky.com je plně interaktivní. Po kliknutí na chemickou značku libovolného prvku v tabulce se zobrazí strana s popisem vybraných chemických a fyzikálních vlastností daného chemického prvku. U jednotlivých prvků se zobrazuje jejich chemická značka, český, latinský a anglický název, protonové číslo, relativní atomová hmotnost, elektronegativita podle Paulinga, hustota, elektronová konfigurace, teplota bodu tání, teplota bodu varu, atomový a kovalentní poloměr, specifické teplo a další informace o jednotlivých chemických prvcích.
U technicky významných kovů jsou uvedeny také "nechemické" údaje jako např. elektrická i tepelná vodivost, tvrdost podle Mohse, tvrdost podle Brinella i Vickerse, hodnoty modulu pružnosti ve smyku i v tahu. U většiny prvků jsou také uvedeny základní chemické reakce, významné sloučeniny, výskyt v přírodě, historie objevu, jejich výroba nebo laboratorní příprava a praktické využití. Periodická soustava obsahuje prozatím 118 prvků. Popis, chemické a fyzikální vlastnosti nově objevených prvků nebyly prozatím dostatečně popsány, proto se v tabulce u některých prvků s vyššími protonovými čísly zobrazuje pouze minimum údajů.
Označování skupin prvků v této periodické tabulce je provedeno pomocí římských číslic I-VIII podle dnes již zastaralého, ale zaběhnutého a v praxi používaného systému označování hlavních a vedlejších podskupin prvků periodické soustavy CAS. Jako hlavní skupiny "A" se označují ty sloupce prvků, kterým nad konfigurací nejbližšího lehčího vzácného plynu nejvýše dva elektrony přebývají, a současně ty skupiny prvků, kterým nejvýše pět elektronů do konfigurace nejbližšího těžšího vzácného plynu chybí. Jedná se o blok tzv. s- a p-prvků. Ostatní prvky se řadí do vedlejších skupin "B". Současně je v tabulce použito i značení 1-18 podle moderního systému číslování skupin prvků IUPAC.
K dispozici je také periodická tabulka prvků ke stažení a slepá periodická tabulka, obě ve formátu PDF.