Nobelium
| český název | Nobelium |
| latinský název | Nobelium |
| anglický název | Nobelium |
| chemická značka | No |
| protonové číslo | 102 |
| relativní atomová hmotnost | (259,1011) |
| perioda | 7 |
| skupina | III.B |
| zařazení | aktinoidy |
| rok objevu | 1957 |
| objevitelé | Ghiorso, Sikkeland, Walton, Seaborg |
| teplota tání [°C] | 820 |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | 19,74 |
| elektronegativita | 1,3 |
| oxidační stavy | II, III |
| elektronová konfigurace | [Rn]5f14 7s2 |
| atomový poloměr [pm] | 246 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| 1. ionizační potenciál [eV] | 6,65 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Nobelium je silně radioaktivní chemický prvek kovového charakteru. Nejstabilnější izotop nobelia 259No má poločas rozpadu 58 minut.
Chemické a fyzikální vlastnosti nobelia ani jeho sloučenin nebyly doposud spolehlivě určeny. V přírodě se nobelium nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi, např. bombardováním curia 244Cm a 246Cm jádry uhlíku 12C. Praktické využití nobelium ani jeho sloučeniny, kromě vědeckého výzkumu, nemají.
© 2009-2017 | www.prvky.com | kontakt
