Astat
| český název | Astat |
| latinský název | Astatinum |
| anglický název | Astatine |
| chemická značka | At |
| protonové číslo | 85 |
| relativní atomová hmotnost | (209,9871) |
| perioda | 6 |
| skupina | VII.A |
| zařazení | halogeny |
| rok objevu | 1940 |
| objevitelé | Corson, MacKenzie, Segre |
| teplota tání [°C] | 302 |
| teplota varu [°C] | 337 |
| hustota [g cm-3] | - |
| elektronegativita | 2,2 |
| oxidační stavy | -I, I, III, V, VII |
| elektronová konfigurace | [Xe]4f14 5d10 6s2 6p5 |
| atomový poloměr [pm] | 202 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 6 |
| tepelná vodivost [W m-1 K-1] | 1,7 |
| 1. ionizační potenciál [eV] | 9,5 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Chemický prvek astat je černá, tuhá látka, vzhledem i chováním podobná jodu. Při zahřívání přechází na tmavě fialové páry.
Astat je radioaktivní prvek s krátkým poločasem rozpadu, který se v přírodě vyskytuje v nepatrném množství jako produkt rozpadu aktinia, thoria a uranu. Příprava astatu se provádí bombardováním 209Bi částicemi α:
Chemické vlastnosti astatu se velmi podobají ostatním halogenům.
Ve sloučeninách vystupuje astat nejčastěji v oxidačním stupni -I a tvoří astatidy As-. Byla prokázána existence astatidu sodného NaAt, hořečnatého MgAt2 a astatovodíku HAt. Silnými oxidačními činidly se dají připravit i sloučeniny astatu ve vyšších ox. číslech. Existují astatnany AtO-1, astatitany AtO2-1 a astatičnany AtO3-1.
Astat se slučuje i s ostatnímy halogeny, je znám fluorid astatný AtF, chlorid astatný AtCl nebo jodid astatný AtI.
Praktický význam astat ani jeho sloučeniny nemají. Po svém objevení dostal nový prvek název alabamium, později dacinum nebo helvetium, definitivní název astat získal až v roce 1947.
Zdroje
- Astatine. In: American Elements [online]. 2009 [cit. 2012-12-15]. Dostupné z: http://www.americanelements.com/
- Astatine. In: Elements Database [online]. 2012 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.elementsdatabase.com/
- STWERTKA, Albert. A Guide to the Elements. Oxford: University Press, 2002. ISBN 0-19-515027-9.