Radon

Radioaktivní prvek
český názevRadon
latinský názevRadon
anglický názevRadon
chemická značkaRn
protonové číslo86
relativní atomová hmotnost(222,0176)
perioda6
skupinaVIII.A
zařazenívzácné plyny
rok objevu1898
objevitelF. E. Dorn
teplota tání [°C]-71
teplota varu [°C]-61,8
kritická teplota [°C]104
kritický tlak [MPa]6,28
hustota [g cm-3]0,00973
elektronegativita2,0
oxidační stavy0
elektronová konfigurace[Xe]4f14 5d10 6s2 6p6
atomový poloměr [pm]120
kovalentní poloměr [pm]145
specifické teplo [J g-1K-1]0,09
slučovací teplo [kJ mol-1]2,89
tepelná vodivost [W m-1 K-1]0,00361
1. ionizační potenciál [eV]10,7485
skupenství za norm. podmínekg

Chemický prvek radon je jednoatomový, radioaktivní plyn, těžší než vzduch. Zkapalněný radon je intenzivně červeno-oranžově zbarvená kapalina, tuhý radon vzhledem připomíná žlutě zbarvený diamant.

S hustotou 9,73 kg·m-3 je radon nejtěžší plynný prvek na Zemi.

V přírodě se radon, jako člen uranové rozpadové řady, vyskytuje velice vzácně v radioaktivních vodách jako produkt rozpadu radia. Jedná se o nejvzácnější netečný plyn.

Radon tvoří dva izotopy aktion 218Rn a thoron 220Rn. Pro izotop aktion se používá chemická značka An, pro izotop thoron Tn.

Radon se jako ostatní vzácné plyny vyznačuje značnou chemickou netečností. Dlouhou dobu byl jedinou známou sloučeninou radonu difluorid radonu RnF2. Radon se nejochotněji slučuje s hexafluroplatičitanem dioxygenu, reakce probíhá již při laboratorní teplotě:

Rn + 2(O2+)[PtF6] → (RnF+)[PtF6] + 2O2 + PtF5

Radioaktivní vody s obsahem radonu se používají k léčebným účelům, jiný větší praktický význam radon nemá. Radon se získává jako produkt samovolného radioaktivního rozpadu chloridu radnatého RaCl2, od ostatních produktů radioaktivního rozpadu se odděluje vymražením pomocí kapalného dusíku nebo se separuje adsorpcí na aktivním uhlí.

Zpočátku byl radon nazýván radonová emanace, v roce 1908 navrhl W.Ramsay název niton, definitivní název získal radon až v roce 1923.

Zdroje

TOPlist