Einsteinium
| český název | Einsteinium |
| latinský název | Einsteinium |
| anglický název | Einsteinium |
| chemická značka | Es |
| protonové číslo | 99 |
| relativní atomová hmotnost | (251,0796) |
| perioda | 7 |
| skupina | III.B |
| zařazení | aktinoidy |
| rok objevu | 1952 |
| objevitel | Ghiorso |
| teplota tání [°C] | 860 |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | 15,37 |
| elektronegativita | 1,3 |
| oxidační stavy | III, IV |
| elektronová konfigurace | [Rn]5f11 7s2 |
| atomový poloměr [pm] | 245 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| 1. ionizační potenciál [eV] | 6,42 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Einsteinium je silně radioaktivní chemický prvek kovového charakteru. Nejstabilnější izotop einsteinia 252Es má poločas rozpadu 472 dní. Chemické a fyzikální vlastnosti einsteinia ani jeho sloučenin nebyly doposud spolehlivě určeny, podle polohy v periodické soustavě by se mělo jednat o homolog holmia.
V přírodě se einsteinium nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi. Einsteinium bylo společně s fermiem objeveno v roce 1952 jako produkt výbuchu první termonukleární pumy. První vážitelný vzorek einsteinia o hmotnosti 0,01 µg byl získán až v roce 1961, čisté kovové einsteinium bylo poprvé izolováno teprve v roce 1970.
Praktické využití einsteinium ani jeho sloučeniny, kromě vědeckého výzkumu, nemají.
© 2009-2017 | www.prvky.com | kontakt
