Kalifornium
| český název | Kalifornium |
| latinský název | Californium |
| anglický název | Californium |
| chemická značka | Cf |
| protonové číslo | 98 |
| relativní atomová hmotnost | (251,0796) |
| perioda | 7 |
| skupina | III.B |
| zařazení | aktinoidy |
| rok objevu | 1950 |
| objevitelé | Thompson, Street, Ghioirso, Seaborg |
| teplota tání [°C] | 860 |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | 15,1 |
| elektronegativita | 1,3 |
| oxidační stavy | II, III, IV |
| elektronová konfigurace | [Rn]5f10 7s2 |
| atomový poloměr [pm] | 245 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| 1. ionizační potenciál [eV] | 6,3 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Chemický prvek kalifornium je silně radioaktivní kov. Nejstabilnější izotop kalifornia 251Cf má poločas rozpadu 898 let. Kompaktní kovové kalifornium reaguje s horkou vodou, práškové kalifornium s vodou reaguje již za laboratorní teploty za vzniku hydroxidu kalifornitého a vývoje vodíku:
2Cf + 6H2O → 2Cf(OH)3 + 3H2
Ochotně reaguje se zředěnými neoxidujícími i oxidujícími kyselinami za vzniku kalifornité soli:
2Cf + 6HCl → 2CfCl3 + 3H2
Cf + 4HNO3 → Cf(NO3)3 + NO + 2H2O
Další chemické a fyzikální vlastnosti kalifornia ani jeho sloučenin nebyly doposud spolehlivě určeny. Je ověřena pouze existence stabilních sloučenin kalifornia v oxidačním stavu +III, jejich vlastnosti by se měly podobat vlastnostem sloučenin dysprosia.
V přírodě se kalifornium nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi, např. bombardováním curia 242Cm částicemi α. Praktické využití nalézá kalifornium jako silný zdroj neutronů. Využívá se v jaderném výzkumu, v nedestruktivní defektoskopii a medicíně.
Zdroje
- REMY, Heinrich. Anorganická chemie - II. díl. 2. české vydání, dotisk. Praha: SNTL 1971.