Rutherfordium
| český název | Rutherfordium |
| latinský název | Rutherfordium |
| anglický název | Rutherfordium |
| chemická značka | Rf |
| protonové číslo | 104 |
| relativní atomová hmotnost | (261,1089) |
| perioda | 7 |
| skupina | III.B |
| zařazení | homolog hafnia |
| rok objevu | 1969 |
| teplota tání [°C] | - |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | 23,0 |
| elektronegativita | - |
| oxidační stavy | IV |
| elektronová konfigurace | [Rn]5f14 6d2 7s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Rutherfordium je silně radioaktivní chemický prvek kovového charakteru, nejstabilnější izotop 261 má poločas rozpadu 1,1 minuty. Chemické a fyzikální vlastnosti rutherfordia ani jeho sloučenin nebyly doposud spolehlivě určeny. Podle polohy ruthefordia v periodické tabulce by se mělo jednat o homolog hafnia.
V přírodě se rutherfordium nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi. Ruthefordium 260 bylo poprvé připraveno v urychlovači částic jadernou reakcí mezi plutoniem a ionty neonu urychlenými energií 115 MeV, další izotopy byly později získány reakci kalifornia s různými izotopy uhlíku:
242Pu + 22Ne → 260Rf + 41n
249Cf + 13C → 259Rf + 31n
249Cf + 12C → 258Rf + 31n
Praktické využití rutherfordium ani jeho sloučeniny, kromě vědeckého výzkumu, nemají. Rutherfordium bylo připraveno nezávisle na sobě sovětským a americkým výzkumným týmem. Původně byl pro tento prvek navrhován název kurčatovium (Igor Vasiljevič Kurčatov, 1903-1960) a chemická značka Ku.