| český název | Dubnium |
| mezinárodní název | Dubnium |
| anglický název | Dubnium |
| chemická značka | Db |
| protonové číslo | 105 |
| relativní atomová hmotnost | (262,1144) |
| perioda | 7 |
| skupina | V.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | 1970 |
| teplota tání [°C] | - |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | - |
| elektronegativita | - |
| oxidační stavy | 4 |
| elektronová konfigurace | [Rn]5f14 6d3 7s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Dubnium je silně radioaktivní kovový prvek.
Chemické a fyzikální vlastnosti dubnia ani jeho sloučenin nebyly doposud spolehlivě určeny. Podle polohy prvku v periodické tabulce by se mělo jednat o homolog tantalu. V přírodě se dubnium nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi.
Poprvé bylo připraveno v sovětském Dubně jako směs izotopů 260Db a 261Db bombardování americia atomy neonu 22Ne. V USA bylo později připraveno srážkami kalifornia s jádry dusíku:
250Cf + 15N → 261Db + 41n
Praktické využití dubnium ani jeho sloučeniny, kromě vědeckého výzkumu, nemají. Pro prvek s protonovým číslem 105 byl původně navrhován název hahnium a chemická značka Ha. Název dubnium byl IUPAC schválen v roce 1977.