Moskovium
| český název | Moskovium |
| mezinárodní název | Moscovium |
| anglický název | - |
| chemická značka | Mc |
| protonové číslo | 115 |
| relativní atomová hmotnost | (288) |
| perioda | 7 |
| skupina | V.A |
| zařazení | homolog bismutu |
| rok objevu | 2004 |
| teplota tání [°C] | - |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | ˜ 13 |
| elektronegativita | - |
| oxidační stavy | - |
| elektronová konfigurace | [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p3 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| skupenství za norm. podmínek | s ? |
Moskovium je silně radioaktivní, pravděpodobně kovový prvek s velmi krátkým poločasem rozpadu. Chemické a fyzikální vlastnosti moskovia ani jeho sloučenin nebyly doposud spolehlivě určeny. Podle polohy prvku v periodické tabulce by se mělo jednat o homolog bismutu.
V přírodě se moskovium nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi. Poprvé bylo připraveno v létě roku 2003 mezinárodním týmem pod vedením akademika Oganessiana v ruském urychlovači částic v Dubně srážkami atomů vápníku s atomy americia. Existence nového chemického prvku s protonovým číslem 115 byla potvrzena mezinárodním týmem pod vedením švédského fyzika Dirka Rudolpha v září 2013. Experiment proběhl na urychlovači částic v Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung v Darmstadtu v Německu.
Praktické využití moskovium ani jeho sloučeniny, kromě vědeckého výzkumu, nemají.