Tennessin
| český název | Tennessin |
| mezinárodní název | Tennessine |
| anglický název | - |
| chemická značka | Ts |
| protonové číslo | 117 |
| relativní atomová hmotnost | (289) |
| perioda | 7 |
| skupina | VII.A |
| zařazení | homolog astatu |
| rok objevu | 2010 |
| teplota tání [°C] | - |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | ˜ 7,2 |
| elektronegativita | - |
| oxidační stavy | - |
| elektronová konfigurace | [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p5 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| skupenství za norm. podmínek | s ? |
Tennessin je silně radioaktivní prvek s velmi krátkým poločasem rozpadu. Jeho chemické a fyzikální vlastnosti nebyly doposud spolehlivě určeny. Podle polohy prvku v periodické tabulce by se mělo jednat o homolog astatu a tennessin by tak byl druhým radioaktivním halogenem.
V přírodě se tennessin nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi. Byl připraven v urychlovači částic srážkami atomů vápníku s atomy berkelia. Při pokusu provedeném v červnu 2009 získali pracovníci laboratoří jaderných reakcí Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy pomocí urychlovače U-400 šest jader prvku 117. Praktické využití tennessin doposud nemá.
© 2009-2016 | www.prvky.com | kontakt
