| český název | - |
| latinský název | Oganesson |
| anglický název | - |
| chemická značka | Og |
| protonové číslo | 118 |
| relativní atomová hmotnost | (293) |
| perioda | 7 |
| skupina | VII.A |
| zařazení | homolog radonu |
| rok objevu | 1999 |
| teplota tání [°C] | - |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | - |
| elektronegativita | - |
| oxidační stavy | - |
| elektronová konfigurace | [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p6 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| skupenství za norm. podmínek | g ? |
Oganesson je silně radioaktivní, pravděpodobně plynný chemický prvek s velmi krátkým poločasem rozpadu. Jeho chemické a fyzikální vlastnosti nebyly doposud spolehlivě určeny. Podle polohy prvku v periodické tabulce by se mělo jednat o homolog radonu. Oganesson by tak byl druhým radioaktivním plynem periodické soustavy.
V přírodě se oganesson nenalézá, připravuje se uměle jadernými reakcemi. Byl připraven v urychlovači částic srážkami atomů vápníku s atomy kalifornia. Praktické využití oganesson ani jeho sloučeniny, kromě vědeckého výzkumu, nemá.