český název | Technecium |
latinský název | Tecnetium |
anglický název | Technetium |
chemická značka | Tc |
protonové číslo | 43 |
relativní atomová hmotnost | (97,9072) |
perioda | 5 |
skupina | VII.B |
zařazení | přechodné kovy |
rok objevu | 1937 |
objevitel | G. Pierre, E. Segré |
teplota tání [°C] | 2172 |
teplota varu [°C] | 4877 |
hustota [g cm-3] | 11,5 |
elektronegativita | 1,9 |
oxidační stavy | IV, VI, VII |
elektronová konfigurace | [Kr]4d5 5s2 |
atomový poloměr [pm] | 183 |
kovalentní poloměr [pm] | 156 |
specifické teplo [J g-1K-1] | 0,21 |
slučovací teplo [kJ mol-1] | 24,0 |
tepelná vodivost [W m-1 K-1] | 51 |
elektrická vodivost [S m-1] | 5.106 |
1. ionizační potenciál [eV] | 7,28 |
2. ionizační potenciál [eV] | 15,26 |
3. ionizační potenciál [eV] | 29,54 |
bod supravodivosti [K] | 11 |
skupenství za norm. podmínek | s |
Chemický prvek technecium je stříbrošedý, radioaktivní kov, krystalující v hexagonální soustavě. Technecium se rozpouští pouze v koncentrované kyselině dusičné a koncentrované kyselině sírové za vzniku kyseliny technicisté HTcO4:
3Tc + 7HNO3 → 3HTcO4 + 7NO + 2H2O
2Tc + 7H2SO4 → 2HTcO4 + 7SO2 + 6H2O
Reakce technecia s lučavkou královskou probíhá za vzniku komplexní kyseliny hexachlorotechničité:
3Tc + 18HCl + 4HNO3 → 3H2[TcCl6] + 4NO + 8H2O
Zahřáté v atmosféře kyslíku shoří za vzniku těkavého, žlutě zbarveného oxidu technicistého Tc2O7.
Ve sloučeninách vystupuje technecium nejčastěji jako sedmimocný kation Tc7+, v silně oxidačním prostředí se vyskytuje ve formě technicistého anionu TcO4-. Chemické vlastnosti technicistých sloučenin se nejvíce podobají vlastnostem sloučenin sedmimocného rhenia. Chemické vlastnosti sloučenin čtyř a šestimocného technecia se nejvíce podobají vlastnostem sloučenin manganu.
Technecium je uměle připravený radioaktivní prvek, který se v přírodě téměř nevyskytuje. Technecium se získává bombardováním molybdenu neutrony v jaderném reaktoru, při kterém nejprve vznikne nestálý izotop molybdenu 99Mo, který se beta rozpadem přeměňuje na 99Tc. Ve fázi výzkumu je příprava technecia v cyklotronu.
Nejstálejším izotopem technecia je 99Tc (T1/2 = 2,12·105 let), který byl v roce 1962 ve stopovém množství izolován z afrických uranových rud (B. T. Kena a P. K. Kuroda) jako produkt radioaktivní přeměny 238U. Jeho výskyt byl také zjištěn ve spektrech některých hvězd (hvězdy spektrálního typu S, N, M).
Technecium je supravodič I. typu, velice silně pohlcuje pomalé neutrony a je účinným inhibitorem koroze oceli, uhlíkatá ocel s přídavkem technicistanu draselného KTcO4 v množství okolo 50 ppm, má vynikající korozní odolnost i za velmi vysokých tlaků a teplot. Praktický význam technecium jako technický kov nemá.
Velmi významné je využití metastabilního radionuklidu 99mTc (T1/2 = 6 hod.) ve formě technicistanu sodného, jako čistého gama zářiče s energií fotonů 140 keV, v nukleární medicíně. Technecium má v jaderné medicíně dominantní postavení, více než 80% všech radiofarmak vychází z technecia. Mezi nejpoužívanější radiofarmaka značená techneciem patří např. 99mTc makroagregovaný albumin (MAA) pro detekci průchodnosti žilního systému dolních končetin, fosfonátová radiofarmaka (pyrofosfát - PYP, metylen difosfonát - MDP a hydroxymetylen dyfosfonát - HDP) pro zobrazování skeletu, srdečního infarktu a značení červených krvinek, 99mTc sulfurkoloid pro vyšetřování horní části trávicí trubice, 99mTc hexamethylpropylen amin oxim (HMPAO) pro značení bílých krvinek a celá řada dalších.