Technecium

Radioaktivní prvek
český názevTechnecium
latinský názevTecnetium
anglický názevTechnetium
chemická značkaTc
protonové číslo43
relativní atomová hmotnost(97,9072)
perioda5
skupinaVII.B
zařazenípřechodné kovy
rok objevu1937
objevitelG. Pierre, E. Segré
teplota tání [°C]2172
teplota varu [°C]4877
hustota [g cm-3]11,5
elektronegativita1,9
oxidační stavyIV, VI, VII
elektronová konfigurace[Kr]4d5 5s2
atomový poloměr [pm]183
kovalentní poloměr [pm]156
specifické teplo [J g-1K-1]0,21
slučovací teplo [kJ mol-1]24,0
tepelná vodivost [W m-1 K-1]51
elektrická vodivost [S m-1]5.106
1. ionizační potenciál [eV]7,28
2. ionizační potenciál [eV]15,26
3. ionizační potenciál [eV]29,54
bod supravodivosti [K]11
skupenství za norm. podmíneks

Chemické vlastnosti a reakce technecia

Chemický prvek technecium je stříbrošedý, radioaktivní kov, krystalující v hexagonální soustavě. Technecium se rozpouští pouze v koncentrované kyselině dusičné a koncentrované kyselině sírové za vzniku kyseliny technicisté HTcO4:

3Tc + 7HNO3 → 3HTcO4 + 7NO + 2H2O
2Tc + 7H2SO4 → 2HTcO4 + 7SO2 + 6H2O

Reakce technecia s lučavkou královskou probíhá za vzniku komplexní kyseliny hexachlorotechničité:

3Tc + 18HCl + 4HNO3 → 3H2[TcCl6] + 4NO + 8H2O

Zahřáté v atmosféře kyslíku shoří za vzniku těkavého, žlutě zbarveného oxidu technicistého Tc2O7.

Ve sloučeninách vystupuje technecium nejčastěji jako sedmimocný kation Tc7+, v silně oxidačním prostředí se vyskytuje ve formě technicistého anionu TcO4-. Chemické vlastnosti technicistých sloučenin se nejvíce podobají vlastnostem sloučenin sedmimocného rhenia. Chemické vlastnosti sloučenin čtyř a šestimocného technecia se nejvíce podobají vlastnostem sloučenin manganu.

Výskyt, příprava a využití

Technecium je uměle připravený radioaktivní prvek, který se v přírodě téměř nevyskytuje. Technecium se získává bombardováním molybdenu neutrony v jaderném reaktoru, při kterém nejprve vznikne nestálý izotop molybdenu 99Mo, který se beta rozpadem přeměňuje na 99Tc. Ve fázi výzkumu je příprava technecia v cyklotronu.

Nejstálejším izotopem technecia je 99Tc (T1/2 = 2,12·105 let), který byl v roce 1962 ve stopovém množství izolován z afrických uranových rud (B. T. Kena a P. K. Kuroda) jako produkt radioaktivní přeměny 238U. Jeho výskyt byl také zjištěn ve spektrech některých hvězd (hvězdy spektrálního typu S, N, M).

Technecium je supravodič I. typu, velice silně pohlcuje pomalé neutrony a je účinným inhibitorem koroze oceli, uhlíkatá ocel s přídavkem technicistanu draselného KTcO4 v množství okolo 50 ppm, má vynikající korozní odolnost i za velmi vysokých tlaků a teplot. Praktický význam technecium jako technický kov nemá.

Technecium v medicíně

Velmi významné je využití metastabilního radionuklidu 99mTc (T1/2 = 6 hod.) ve formě technicistanu sodného, jako čistého gama zářiče s energií fotonů 140 keV, v nukleární medicíně. Technecium má v jaderné medicíně dominantní postavení, více než 80% všech radiofarmak vychází z technecia. Mezi nejpoužívanější radiofarmaka značená techneciem patří např. 99mTc makroagregovaný albumin (MAA) pro detekci průchodnosti žilního systému dolních končetin, fosfonátová radiofarmaka (pyrofosfát - PYP, metylen difosfonát - MDP a hydroxymetylen dyfosfonát - HDP) pro zobrazování skeletu, srdečního infarktu a značení červených krvinek, 99mTc sulfurkoloid pro vyšetřování horní části trávicí trubice, 99mTc hexamethylpropylen amin oxim (HMPAO) pro značení bílých krvinek a celá řada dalších.

Zdroje

molybden ← technecium → ruthenium

TOPlist