| český název | Kyslík |
| mezinárodní název | Oxygenium |
| anglický název | Oxygen |
| chemická značka | O |
| protonové číslo | 8 |
| relativní atomová hmotnost | 15,9994 |
| perioda | 2 |
| skupina | VI.A |
| zařazení | nekovy |
| rok objevu | 1774 |
| objevitel | J. Pristley |
| teplota tání [°C] | -218,4 |
| teplota varu [°C] | -182,962 |
| hustota [g cm-3] | 0,001429 |
| elektronegativita | 3,44 |
| oxidační stavy | -2 |
| elektronová konfigurace | [He]2s2 2p4 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,92 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 0,22259 |
| skupenství za norm. podmínek | g |
Kyslík je za normálních podmínek bezbarvý, dvouatomový plyn.
Kyslík je velmi reaktivní prvek a přímo se slučuje téměř se všemi prvky. Slučovací reakce kyslíku jsou zpravidla silně exotermní.
V přírodě se kyslík nalézá ve vzduchu a v obrovské řadě sloučenin, z nichž nejdůležitější je voda. Mineralogicky popsány byly téměř 4000 nerostů s obsahem kyslíku. V zemské kůře je kyslík zastoupen podílem více než 47 %.
Přírodní kyslík je směsí 3 stabilních izotopů (99,76 % 16O, 0,048 % 17O, 0,2 % 18O). Uměle bylo připraveno dalších 10 nestabilních izotopů kyslíku s hmotnostními čísly od 12 do 24.
Průmyslová vyroba kyslíku se provádí frakční destilací kapalného vzduchu podle Lindeho a frakčním zkapalňováním vzduchu podle Claudeho. V menší míře se kyslík vyrábí také elektrolýzou vody.
Přímé uplatnění nalézá kyslík zejména v metalurgii a jako okysličovadlo v raketové technice. Obrovský a dalekosáhlý význam mají sloučeniny kyslíku.