| český název | Mangan |
| mezinárodní název | Manganum |
| anglický název | Manganese |
| chemická značka | Mn |
| protonové číslo | 25 |
| relativní atomová hmotnost | 54,93805 |
| perioda | 4 |
| skupina | VII.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | 1774 |
| objevitel | C. W. Sheele |
| teplota tání [°C] | 1244 |
| teplota varu [°C] | 2061 |
| hustota [g cm-3] | 7,43 |
| elektronegativita | 1,55 |
| oxidační stavy | 2, 3, 4, 6, 7 |
| elektronová konfigurace | [Ar]3d5 4s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,48 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 12,05 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Mangan stříbřitě bílý, lesklý, křehký a značně tvrdý kov.
Mangan stříbřitě bílý, lesklý, křehký a značně tvrdý kov. Mangan je znám ve třech stabilních modifikacích, mangan α, β a γ. Mangan α a β vzniká při metalurgické výrobě a je tvrdý a křehký. Mangan γ vzniká při elektrolytické výrobě a je velice měkký, kujný a tažný.
Mangan je po železu druhý nejrozšířenější těžký kov. Podíl manganu v zemské kůře činí 0,01 %. Je známo přibližně 300 minerálů s obsahem manganu. V přírodě se mangan vyskytuje značně rozptýlen, většinou doprovází železo. Mangan se vzácně nachází jako ryzí kov.
Mezi další minerály s obsahem manganu patří např. tefroit Mn2SiO4, rodonit MnSiO3, spessartin Mn3Al2(SiO4)3, alabandin MnS, hauerit MnS2, purpurit MnPO4 a manganaxinit Ca2Mn2+Al2BSi4O15(OH).
Celosvětová těžba manganových rud se pohybuje okolo 25 Mt, což představuje cca 5 Mt kovového manganu. Celkové zásoby manganových rud se odhadují na 3 miliardy t čistého kovu. Hlavní těžební oblasti manganových rud jsou Jihoafrická republika, Rusko, Ukrajina, Gruzie, Gabon, Brazílie a Austrálie.
Mangan je součástí 36 enzymů a hraje značnou roli při metabolismu sacharidů, bílkovin a tuků. Dostatečný přísun manganu v potravinách má kladný vliv na vývoj kostí a chrupavek a na produkci pohlavních hormonů.
Mezi potraviny s největším obsahem manganu patří ořechy, kakao, čokoláda, káva, čaj, mandle, obilí, rýže, sojové boby, vejce, olivový olej, zelené fazolky a ústřice.
Nedostatek manganu v potravinách způsobuje bolesti kloubů, pocit únavy, zhoršení sluchu a způsobuje pokles pohlavní touhy.
Chronická otrava manganem může nastat v případě dlouhodobého vdechování prachů s obsahem manganu. Chronická otrava manganem nejčastěji postihuje centrální nervový systém a může vést až k trvalé invaliditě. Mezi příznaky chronické otravy manganem patří malátnost, ospalost, slabost, emoční poruchy, spastická chůze, vracející se křeče v nohách nebo ochrnutí.
Některé sloučeniny manganu patří mezi potenciální karcinogeny.
Pro technické účely se mangan vyrábí jako feromangan přímou redukcí MnO2 uhlíkem ve vysoké peci. Čistý kovový mangan se vyrábí z Mn2O3 aluminotermicky nebo elektrolýzou okyseleného vodného roztoku síranu manganatého.
Více než 85% celkové produkce manganu se využívá jako legující přísada ocelí. Mangan podstatným způsobem ovlivňuje pevnost oceli v tahu, tvrdost, v menší míře i pružnost a kujnost. Vysoce pevná a houževnatá je hadfieldova ocel s obsahem manganu okolo 12%. Hadfieldova ocel se využívá zejména ve zbrojní výrobě a ke konstrukci velmi namáhaných strojních součástí.
Významné množství manganu se spotřebovává k legování hliníku. Přídavek 0,8 až 1,5% manganu podstatným způsobem ovlivňuje odolnost hliníku vůči chemické korozi. Manganem legovaný hliník nalézá uplatnění zejména při výrobě obalů pro potravinářství.
Další využití nalézá kovový mangan jako přísada pro barvení skla a jako součást celé řady slitin.
Sloučeniny manganu se používají jako pigmenty, oxidační činidla a katalyzátory.