Brom

český názevBrom
latinský názevBromum
anglický názevBromine
chemická značkaBr
protonové číslo35
relativní atomová hmotnost79,904
perioda4
skupinaVII.A
zařazeníhalogeny
rok objevu1826
objevitelA. J. Balard
teplota tání [°C]-7,2
teplota varu [°C]58,78
kritická teplota [°C]315
kritický tlak [MPa]10,34
hustota [g cm-3]3,119
elektronegativita2,96
oxidační stavy-I, I, III, IV, V, VII
elektronová konfigurace[Ar]3d10 4s2 4p5
atomový poloměr [pm]94
kovalentní poloměr [pm]114
specifické teplo [J g-1K-1]0,473
slučovací teplo [kJ mol-1]5,286
skupenské teplo tání [kJ mol-1]14,8
tepelná vodivost [W m-1 K-1]0,12
elektrická vodivost [S m-1]1.10-10
1. ionizační potenciál [eV]11,8138
2. ionizační potenciál [eV]21,8
3. ionizační potenciál [eV]36,0
skupenství za norm. podmínekl

Chemické vlastnosti bromu

Chemický prvek brom je červenohnědá kapalina, nepříjemného zápachu. Brom ochotně reaguje s celou řadou prvků, svými chemickými vlastnostmi se značně podobá chloru. S kyslíkem se brom přímo neslučuje, ale nepřímým postupem lze připravit tři nestabilní oxidy bromu, oxid bromný Br2O, oxid bromičitý BrO2 a oxid bromový BrO3. Oxid bromičitý patří mezi jediné dva známé oxidy halogenů v sudém oxidačním stavu. Brom, pobobně jako chlor, tvoří čtyři jednosytné kyslíkaté kyseliny, velmi slabou kyselinu bromnou HBrO, nestálou kyselinu bromitou HBrO2, silnou kyselinu bromičnou HBrO3 a silnou, nestálou kyselinu bromistou HBrO4, všechny kyslíkaté kyseliny bromu jsou schopné existence pouze ve vodných roztocích. Ve sloučeninách vystupuje brom nejčastěji v oxidačním stupni -I.

Výskyt bromu v přírodě

Brom objevil v roce 1826 francouzský chemik Antoine Jérôme Balard, ve vážitelném množství byl brom připraven až v roce 1860.

V přírodě se volný brom nevyskytuje, je obsažen v řadě sloučenin, vetšinou jako doprovod chloru. Obsah bromu v zemské kůře je 2,4 ppm

Přírodní brom je směsí dvou stabilních izotopů 79Br a 81Br, uměle bylo připraveno dalších 24 radioaktivních izotopů s nukleonovými čísly 68 až 94.

Nejdůležitějším minerálem bromu je bromkarnalit KBr.MgBr2.6H2O, mezi další nerosty s obsahem bromu patří např. embolit Ag(Br,Cl), kuzminit Hg2(Br,Cl)2, demicheleit BiSBr nebo arzakit Hg3S2(Br,Cl)2. Nejvyšší obsah bromu (42,55 % Br) má nerost bromargyrit AgBr.

V roce 2011 se na celém světě vyrobilo 460 kt bromu, největším producentem bromu je s roční výrobou 200 kt Izrael, 155 kt bromu se vyrobilo v Číně a 75 kt v Jordánsku. Největší zásoby bromu, ve výši 11 Mt, byly identifikovány v USA. V Evropě jsou nejvyšší zásoby bromu ve výši 1,4 Mt ve Španělsku.

Výroba a využití bromu

Průmyslová výroba bromu se provádí vytěsňováním chlorem z okyselených vodných roztoků bromidů:

2NaBr + Cl2 → Br2 + 2NaCl

Surový brom se rafinuje destilací.

Laboratorní příprava bromu je možná oxidací bromidů v kyselém prostředí:

2KBr + MnO2 + 2H2SO4 → Br2 + K2SO4 + MnSO4 + 2H2O

Brom se používá k přípravě řady anorganických a zejména organických sloučenin. Velký význam mají bromidy, kterých se využívá ve fotografické chemii. Bromičnan draselný KBrO3 je důležitým analytickým činidlem ke stanovení látek redukční povahy - bromatometrie. Methylbromid CH3Br se používá jako fungicid a insekticid. Fluorid bromitý BrF3 slouží jako silné fluorační činidlo v organické chemii.

V době národního obrození navrhoval Amerling pro brom český název brudík, další historické názvy chemických prvků.

Zdroje

TOPlist