český název | Brom |
latinský název | Bromum |
anglický název | Bromine |
chemická značka | Br |
protonové číslo | 35 |
relativní atomová hmotnost | 79,904 |
perioda | 4 |
skupina | VII.A |
zařazení | halogeny |
rok objevu | 1826 |
objevitel | A. J. Balard |
teplota tání [°C] | -7,2 |
teplota varu [°C] | 58,78 |
kritická teplota [°C] | 315 |
kritický tlak [MPa] | 10,34 |
hustota [g cm-3] | 3,119 |
elektronegativita | 2,96 |
oxidační stavy | -I, I, III, IV, V, VII |
elektronová konfigurace | [Ar]3d10 4s2 4p5 |
atomový poloměr [pm] | 94 |
kovalentní poloměr [pm] | 114 |
specifické teplo [J g-1K-1] | 0,473 |
slučovací teplo [kJ mol-1] | 5,286 |
skupenské teplo tání [kJ mol-1] | 14,8 |
tepelná vodivost [W m-1 K-1] | 0,12 |
elektrická vodivost [S m-1] | 1.10-10 |
1. ionizační potenciál [eV] | 11,8138 |
2. ionizační potenciál [eV] | 21,8 |
3. ionizační potenciál [eV] | 36,0 |
skupenství za norm. podmínek | l |
Chemický prvek brom je červenohnědá kapalina, nepříjemného zápachu. Brom ochotně reaguje s celou řadou prvků, svými chemickými vlastnostmi se značně podobá chloru. S kyslíkem se brom přímo neslučuje, ale nepřímým postupem lze připravit tři nestabilní oxidy bromu, oxid bromný Br2O, oxid bromičitý BrO2 a oxid bromový BrO3. Oxid bromičitý patří mezi jediné dva známé oxidy halogenů v sudém oxidačním stavu. Brom, pobobně jako chlor, tvoří čtyři jednosytné kyslíkaté kyseliny, velmi slabou kyselinu bromnou HBrO, nestálou kyselinu bromitou HBrO2, silnou kyselinu bromičnou HBrO3 a silnou, nestálou kyselinu bromistou HBrO4, všechny kyslíkaté kyseliny bromu jsou schopné existence pouze ve vodných roztocích. Ve sloučeninách vystupuje brom nejčastěji v oxidačním stupni -I.
Brom objevil v roce 1826 francouzský chemik Antoine Jérôme Balard, ve vážitelném množství byl brom připraven až v roce 1860.
V přírodě se volný brom nevyskytuje, je obsažen v řadě sloučenin, vetšinou jako doprovod chloru. Obsah bromu v zemské kůře je 2,4 ppm
Přírodní brom je směsí dvou stabilních izotopů 79Br a 81Br, uměle bylo připraveno dalších 24 radioaktivních izotopů s nukleonovými čísly 68 až 94.
Nejdůležitějším minerálem bromu je bromkarnalit KBr.MgBr2.6H2O, mezi další nerosty s obsahem bromu patří např. embolit Ag(Br,Cl), kuzminit Hg2(Br,Cl)2, demicheleit BiSBr nebo arzakit Hg3S2(Br,Cl)2. Nejvyšší obsah bromu (42,55 % Br) má nerost bromargyrit AgBr.
V roce 2011 se na celém světě vyrobilo 460 kt bromu, největším producentem bromu je s roční výrobou 200 kt Izrael, 155 kt bromu se vyrobilo v Číně a 75 kt v Jordánsku. Největší zásoby bromu, ve výši 11 Mt, byly identifikovány v USA. V Evropě jsou nejvyšší zásoby bromu ve výši 1,4 Mt ve Španělsku.
Průmyslová výroba bromu se provádí vytěsňováním chlorem z okyselených vodných roztoků bromidů:
2NaBr + Cl2 → Br2 + 2NaCl
Surový brom se rafinuje destilací.
Laboratorní příprava bromu je možná oxidací bromidů v kyselém prostředí:
2KBr + MnO2 + 2H2SO4 → Br2 + K2SO4 + MnSO4 + 2H2O
Brom se používá k přípravě řady anorganických a zejména organických sloučenin. Velký význam mají bromidy, kterých se využívá ve fotografické chemii. Bromičnan draselný KBrO3 je důležitým analytickým činidlem ke stanovení látek redukční povahy - bromatometrie. Methylbromid CH3Br se používá jako fungicid a insekticid. Fluorid bromitý BrF3 slouží jako silné fluorační činidlo v organické chemii.
V době národního obrození navrhoval Amerling pro brom český název brudík, další historické názvy chemických prvků.