| český název | Krypton |
| latinský název | Krypton |
| anglický název | Krypton |
| chemická značka | Kr |
| protonové číslo | 36 |
| relativní atomová hmotnost | 83,8 |
| perioda | 4 |
| skupina | VIII.A |
| zařazení | vzácné plyny |
| rok objevu | 1898 |
| objevitel | Ramsay |
| teplota tání [°C] | -156,6 |
| teplota varu [°C] | -152,3 |
| kritická teplota [°C] | -63,74 |
| kritický tlak [MPa] | 5,5 |
| hustota [g cm-3] | 0,003708 |
| elektronegativita | 3,0 |
| oxidační stavy | IV |
| elektronová konfigurace | [Ar]3d10 4s2 4p6 |
| atomový poloměr [pm] | 88 |
| kovalentní poloměr [pm] | 110 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,248 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 1,638 |
| tepelná vodivost [W m-1 K-1] | 0,00943 |
| elektrická vodivost [S m-1] | - |
| 1. ionizační potenciál [eV] | 13,9996 |
| 2. ionizační potenciál [eV] | 24,359 |
| 3. ionizační potenciál [eV] | 36,95 |
| bod supravodivosti [K] | - |
| skupenství za norm. podmínek | g |
Chemický prvek krypton je jednoatomový, velmi málo reaktivní plyn.
Dlouhou dobu nebyly známé žádné valenční sloučeniny kryptonu. Mezi vzácné sloučeniny kryptonu patří např. nestabilní a prudce reaktivní fluorid kryptnatý KrF2, který je možné za teploty -200°C připravit účinkem silného elektrického výboje nebo rentgenového záření na směs kryptonu a fluoru. Mezi další známé sloučeniny kryptonu patří fluorid kryptoničitý KrF4 a kryptonan barnatý BaKrO4.
Sloučeniny kryptonu jsou nestálé a vysoce reaktivní látky, např. difluorid KrF2 se již za laboratorní teploty prudce slučuje s ušlechtilým kovem zlatem a oxiduje ho až do oxidačního stavu V:
7KrF2 + 2Au → 2Kr[AuF7] + 5Kr
V přírodě se krypton nachází v množství 1,1 ppm jako součást vzduchu.
Výroba kryptonu se provádí frakční destilací surového argonu. Používá se pro náplně žárovek.
Metastabilní radionuklid 81mKr, který vzniká rozpadem 81Rb, se využívá v nukleární medicíně k vyšetření plic.