| český název | Rubidium |
| mezinárodní název | Rubidium |
| anglický název | Rubidium |
| chemická značka | Rb |
| protonové číslo | 37 |
| relativní atomová hmotnost | 85,4678 |
| perioda | 5 |
| skupina | I.A |
| zařazení | alkalické kovy |
| rok objevu | 1861 |
| objevitel | W. Bunsen, G. R. Kirchhoff |
| teplota tání [°C] | 38,89 |
| teplota varu [°C] | 686 |
| hustota [g cm-3] | 1,53 |
| elektronegativita | 0,82 |
| oxidační stavy | 1 |
| elektronová konfigurace | [Kr]5s1 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,363 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 2,192 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Rubidium je velmi měkký, stříbrobílý kov.
Na vzduchu je rubidium nestálé, pokrývá se vrstvou hydroxidu. V atmosféře kyslíku shoří na hyperoxid RbO2. S vodou reaguje za vzniku hydroxidu rubidného a vodíku.
Většina sloučenin rubidia je ve vodě dobře rozpustná.
V přírodě se volné rubidium nevyskytuje, je znám pouze jeho výskyt ve sloučeninách, ve kterých vystupuje výhradně v oxidačním stupni I jako kationt Rb+.
Rubidium ve stopových množstvích doprovází ostatní alkalické kovy, např. cesium v polucitu nebo draslík v karnalitu. Průměrný obsah rubidia v zemské kůře je 78 ppm, což z rubidia činí 16. nejrozšířenější prvek peridické soustavy.
Známým minerálem rubidia je např. averjevit Cu5(VO4)2O2.(Cs,Rb,K)0,4Cl0. Nejvyšší obsah rubidia ze všech známých nerostů (25,17 % Rb) má ramanit Rb[B5O6(OH)4]·2H2O.
Světová roční produkce rubidia se pohybuje okolo 10 t, největším producentem kovového rubidia je Kanada. Největší zásoby rubidia jsou v Kanadě, Afghanistanu, Peru, Rusku a Namibii.
Významný podíl na světových zásobách rubidia mají lithné slídy krušnohorských cíno-wolframových ložisek. Celková zásoba rubidia v Krušných horách se odhaduje na více než 370 kt čistého kovu.
Příprava rubidia se provádí elektrolýzou roztaveného chloridu rubidného RbCl. Nejdůležitějším zdrojem pro průmyslovou výrobu rubia je uhličitan rubidný Rb2CO3, který je hlavní součástí odpadních produktů po rafinaci lithia.
Vetší praktický význam rubidium v minulosti nemělo. V omezené míře se soli rubidia používaly v pyrotechnice pro barvení plamene na nachovou barvu. V současnosti praktický význam rubidia stále stoupá. Kovové rubidium se používá při výrobě fotočlánků (termoiontové konvertory) a k odstraňování zbytků plynů z vakuových trubic. Důležité využití nachází rubidium jako součást přesných atomových hodin v satelitech GPS.
Rubidium je perspektivní pohonnou hmotou pro iontové raketové motory. Stále stoupá význam rubidia ve výzkumu a vývoji supravodivých materiálů. Izotop 82Rb se využívá v medicíně v pozitronové emisní tomografii (PET) v kombinaci s CT angiografií.
Cena rubidia na světových trzích neustále stoupá tempem okolo 12 % ročně. V roce 2009 se 100 g kovového rubidia čistoty 99,78 % prodávalo za 1260 USD.