| český název | Argon |
| mezinárodní název | Argon |
| anglický název | Argon |
| chemická značka | Ar |
| protonové číslo | 18 |
| relativní atomová hmotnost | 39,948 |
| perioda | 3 |
| skupina | VIII.A |
| zařazení | vzácné plyny |
| rok objevu | 1894 |
| objevitel | W. Ramsay, R. J. Rayleigh |
| teplota tání [°C] | -189,2 |
| teplota varu [°C] | -185,7 |
| hustota [g cm-3] | 0,0017824 |
| elektronegativita | 0 |
| oxidační stavy | 0 |
| elektronová konfigurace | [Ne]3s2 3p6 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,52 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 1,188 |
| skupenství za norm. podmínek | g |
Argon je jednoatomový, bezbarvý plyn, težší než vzduch.
Argon se stejně jako ostatní vzácné plyny vyznačuje značnou chemickou netečností. V přírodě se vyskytuje jako součást vzduchu.
Výroba argonu se provádí frakční destilací zbytků kapalného vzduchu po odstranění kyslíku a dusíku. Surový argon se dále používá k výrobě neonu a xenonu.
Díky své netečnosti je argon používán jako inertní plyn, zejména při výrobě žárovek.