| český název | Bohrium |
| mezinárodní název | Bohrium |
| anglický název | Bohrium |
| chemická značka | Bh |
| protonové číslo | 107 |
| relativní atomová hmotnost | (262,1231) |
| perioda | 7 |
| skupina | VII.B |
| zařazení | homolog rhenia |
| rok objevu | 1976 |
| objevitelé | G. Flerov Y. Oganessian |
| teplota tání [°C] | - |
| teplota varu [°C] | - |
| hustota [g cm-3] | - |
| elektronegativita | - |
| oxidační stavy | 4 |
| elektronová konfigurace | [Rn]5f14 6d5 7s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | - |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Bohrium je silně radioaktivní kovový prvek, nejstabilnější izotop 271Bh má poločas rozpadu 1 minutu. V přírodě se bohrium nenalézá, připravuje se jadernými reakcemi v urychlovači částic. Poprvé bylo připraveno srážkami bismutu s těžkými jádry chromu, další izotopy byly později získány reakcí berkelia s neonem:
209Bi + 54Cr → 262Bh + 1n
249Bk + 22Ne → 266Bh + 51n
Chemické a fyzikální vlastnosti bohria ani jeho sloučenin nebyly doposud spolehlivě určeny. Podle polohy prvku v periodické tabulce by se mělo jednat o homolog rhenia. Praktické využití bohrium ani jeho sloučeniny, kromě vědeckého výzkumu, nemají.