| český název | Chrom |
| mezinárodní název | Chromium |
| anglický název | Chromium |
| chemická značka | Cr |
| protonové číslo | 24 |
| relativní atomová hmotnost | 51,9961 |
| perioda | 4 |
| skupina | VI.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | 1797 |
| objevitel | L. N. Vauquelin |
| teplota tání [°C] | 1857 |
| teplota varu [°C] | 2672 |
| hustota [g cm-3] | 7,19 |
| elektronegativita | 1,66 |
| oxidační stavy | 2, 3, 6 |
| elektronová konfigurace | [Ar]3d5 4s1 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,45 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 16,9 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Chrom je bílý, lesklý, křehký a neobyčejně tvrdý prvek, nejtvrdší ze všech kovů.
Za normální teploty je chrom značně chemicky odolný a stálý. Za vyšších teplot přímo reaguje s halogeny, sírou, borem, křemíkem, uhlíkem i některými kovy.
Chrom se nerozpouští v koncentrovaných kyselinách ani v lučavce královské. Tato jeho odolnost je způsobena pasivací vrstvou oxidu Cr2O3 na povrchu kovu. Chrom má sklon tvořit četné, barevné komplexní sloučeniny.
V přírodě se chrom vyskytuje nejčastěji v rudách chromit FeO·Cr2O3 a krokoit PbCrO4.
Další minerály s obsahem chromu jsou např. uvarovit Ca3Cr2(SiO4)3, brezinait Cr3S4, carlsbergit CrN, tongbait Cr3C2, tarapacait K2CrO4 a přibližně stovka dalších.
V přírodě se chrom občas nalézá jako ryzí kov, z minerálů má nejvyšší obsah chromu (87,47 % Cr) vzácný minerál ferchromid Cr3Fe0,4.
Pro technické účely se chrom vyrábí:
V obou případech vzniká slitina se železem ferrochrom.
Výroba čistého chromu se provádí:
Chrom má značný význam v metalurgii (jeho přídavek do oceli podstatně ovlivňuje žáruvzdornost, korozivzdornost a tvrdost) a při povrchové úpravě kovů.
Oxid chromitý se používá jako zelený pigment (tisk bankovek) a jako součást katalyzátorů pro celou řadu chemických výrob.
Některé chromany a dichromany slouží jako důležitá oxidační činidla. Chromité soli se využívají v koželužství při chromočinění kůží.