| český název | Stroncium |
| mezinárodní název | Strontium |
| anglický název | Strontium |
| chemická značka | Sr |
| protonové číslo | 38 |
| relativní atomová hmotnost | 87,62 |
| perioda | 5 |
| skupina | II.A |
| zařazení | kovy alkalických zemin |
| rok objevu | 1793 |
| objevitel | M. H. Klaproth |
| teplota tání [°C] | 769 |
| teplota varu [°C] | 1384 |
| hustota [g cm-3] | 2,6 |
| elektronegativita | 0,95 |
| oxidační stavy | 2 |
| elektronová konfigurace | [Kr]5s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,3 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 8,3 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Stroncium je šedobílý, lesklý a poměrně měkký kov. Kovové stroncium se na vzduchu rychle pokrývá nažloutlou vrstvou oxidu strontnatého.
Stroncium je chemicky značně reaktivní prvek, s řadou ostatních prvků se přímo slučuje. Ve sloučeninách vystupuje stroncium výhradně jako dvojmocný kationt Sr2+.
Stroncium tvoří celkem 28 izotopů s hmotnostními čísly 75 až 102, z toho čtyří (84Sr, 86Sr, 87Sr a 88Sr) jsou stabilní a jsou součástí přirodního stroncia, ve kterém má nejvyšší podíl (82,6 %) izotop 88Sr.
V přírodě se volné stroncium nenalézá. Obsah stroncia v zemské kůře je 0,037 %. Nejdůležitější minerály stroncia jsou celestin SrSO4 a strontianit SrCO3.
Nejvyšší obsah stroncia (69,75 % Sr) ze všech minerálů má nerost s poetickým názvem IMA2009-014, chemicky se jedná o fluorid strontnatý SrF2. Celkem je známo přibližně 120 nerostů s obsahem stroncia.
Výroba stroncia se provádí elektrolýzou tavenin jeho halogenidů nebo aluminotermicky z oxidu strontnatého.
Využití nachází stroncium jako součást ohňostrojů. Strontnaté soli barví plamen intenzivně červeně. Chlorid strontnatý se používá do zubních past pro citlivé zuby, oxid strontnatý je součástí glazur a skel.
Radioaktivní izotop stroncia 90Sr se jako silný zdroj beta záření využívá v radioterapii.