Alkalické kovy
Chemické prvky první hlavní podskupiny
Jako alkalické kovy označujeme následujících 6 prvků první hlavní podskupiny periodické tabulky: lithium, sodík, draslík, rubidium, cesium a radioaktivní francium.
Všechny alkalické kovy jsou velmi měkké, v porovnání s dalšími kovy mají velmi nízkou hustotu i teplotu tání. Nízká teplota tání alkalických kovů se dá vysvětlit slabou kovovou vazbou, ve které každý atom přispívá do vazby pouze jedním elektronem.
Elektronová konfigurace valenčních elektronů je ns1 (n = číslo periody), alkalické kovy jsou proto označovány jako s1 - prvky. Protože mají ve valenční sféře právě jeden elektron, jedná se o velmi reaktivní, silně elektropozitivní chemické prvky. Chemická reaktivita alkalických kovů postupně roste se stoupajícím protonovým číslem.
S vodou reagují alkalické kovy bouřlivě, za vzniku příslušného hydroxidu a vodíku. Hydroxidy všech alkalických kovů jsou dokonale disociovány ve vodných roztocích a patří mezi silné zásady. S kyslíkem reagují alkalické kovy za vzniku peroxidů M2O2 (lithium, sodík) nebo hyperoxidů MO2. S vodíkem se slučují přímo a tvoří reaktivní, tuhé hydridy iontové povahy MH. S dusíkem vytváří amidy MNH2, imidy M2NH, nitridy M3N a azidy MN3. S ostatními prvky vytvářejí jednoduché iontové sloučeniny, obvykle dobře rozpustné ve vodě. Tabulky rozpustnosti sloučenin lithia, sodíku, draslíku, rubidia a cesia ve vodě při různých teplotách. Ionty alkalických kovů zabarvují plamen - lithium temně fialově, sodík žlutě, draslík světle fialově, rubidium červeně a cesium modře.
Alkalické kovy se v přírodě vyskytují pouze jako jednomocné kationy M+, nejčastěji ve formě rozpustných solí. Jako elementární kovy se v přírodě nenalézají.
Výroba alkalických kovů se nejčastěji provádí elektrolýzou taveniny jejich solí (většinou chloridů) nebo hydroxidů.
Mnemotechnická pomůcka
Helenku Libal Na Kolínko Robustní Cestář Franc. Další mnemotechnické pomůcky pro zapamatování periodické tabulky.