| český název | Cesium |
| mezinárodní název | Caesium |
| anglický název | Cesium |
| chemická značka | Cs |
| protonové číslo | 55 |
| relativní atomová hmotnost | 132,90543 |
| perioda | 6 |
| skupina | I.A |
| zařazení | alkalické kovy |
| rok objevu | 1860 |
| teplota tání [°C] | 28,4 |
| teplota varu [°C] | 669,3 |
| hustota [g cm-3] | 1,873 |
| elektronegativita | 0,79 |
| oxidační stavy | 1 |
| elektronová konfigurace | [Xe]6s1 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,24 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 2,092 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Cesium je bílý, měkký, lesklý, na vzduchu nestálý kov.
Cesium je značně reaktivní prvek se silně elektropozitivním charekterem. Ve sloučeninách cesium vystupuje výhradně jako jednomocný kation Cs+.
Na vzduchu se cesium samovolně vznítí a shoří za vzniku hyperoxidu CsO2.
V přírodě se elementární cesium nevyskytuje, ve formě sloučenin ve stopových množstvích doporovází ostatní alkalické kovy. Průměrný obsah cesia v zemské kůře je 3 ppm.
Přírodní cesium je ze 100 % tvořeno stabilním izotopem 133Cs, uměle bylo připraveno dalších 35 nestabilních izotopů cesia s hmotnostními čísly od 112 do 148.
Nejvýznamějším minerálem cesia je polucit Cs2(AlSi2O6)2 · H2O. Nejvyšší obsah cesia (35,92 % Cs) ze všech známých nerostů má pautovit CsFe2S3.
Další minerály cesia.
Cesium se vyrábí redukcí nebo elektrolyticky z vedlejších produktů z výroby lithia. Cesium se používá k výrobě citlivé vrstvy fotoelektrických článků a jako katalyzátor hydrogenačních reakcí.