»  Těžba uranu v Jáchymově

Historie těžby uranu v Krušných horách

Jáchymovská stříbrná horečka

Na počátku 16. století byly v krystalických břidlicích Krušných hor objeveny bohaté žíly ušlechtilých stříbrných rud argentitu a proustitu i ryzího stříbra. První stříbrný důl byl v blízkosti dnešního Jáchymova otevřen v roce 1512 a stříbrná horečka se rozeběhla na plné obrátky. Po poměrně rychlém vytěžení zásob stříbra v horních vrstvách ložiska, se horníci pouštěli do stále větších hloubek. Stříbrná žíla byla stále chudší, ale přibývalo kobaltu, niklu a bismutu. V místech kde stříbrná žíla slábla, nalézali horníci černý, těžký kámen, který obvykle signalizoval konec stříbrné žíly. Tento nerost si proto vysloužil pojmenování smolinec, smolný kámen, pechblende nebo smolné blejno, na Příbramsku se nazýval schweruranerz, v latinsky psaných materiálech je smolinec označován jako pseudodogalena nigra compacta.

Těžba stříbra v Jáchymově stále klesala, místní doly byly udržovány v omezeném provozu zejména kvůli těžbě kobaltu, který se využíval pro výrobu barev. Celkem bylo v Jáchymově a okolí během stříbrné horečky vytěženo přes 400 t stříbra. Kromě ryzího stříbra, argentitu a proustitu patřily mezi důležité stříbronosné rudy také pyrargyrit, tennantit a tetraedrit. Ve svrchních horizontech se těžil také chlorargyrit, stefanit a polybasit. Nejdůležitější těženou rudou kobaltu byl skutterudit.

Objev uranu

V roce 1789 provedl německý chemik Martin Heinrich Klaproth (1743-1817) chemický rozbor jáchymovského smolince pocházejícího z dolu Georg Wagsfort a objevil v něm nový chemický prvek, který nazval uran. Klaproth popsal některé vlastnosti nového prvku, zejména jeho schopnost barvit sklovinu žlutě a zeleně.

Ve skutečnosti Klaproth neizoloval čistý uran, ale pouze jeho oxid. Čistý kovový uran připravil až v roce 1841 francouzský chemik Melichar Péligot redukcí chloridu uraničitého draslíkem.

Schopnosti barvit sklovinu do zajímavých a efektních žlutých, zelených, ale i oranžových a černých odstínů si pochopitelně všimli i krušnohorští skláři. Výroba módního uranového skla se od počátku 19. století neustále zvyšovala. Uran potřebný pro výrobu uranových barev se nejprve získával sběrem z odvalů po bývalé hornické činnosti. Přebírání hald hlušiny za účelem využití smolince k barvení skla a porcelánu je na Jáchymovsku doloženo již v roce 1843.

Zahájení těžby uranu v Jáchymově

V roce 1853 byla v Jáchymově obnovena důlní činnost, nyní již za účelem těžby uranové rudy potřebné pro výrobu uranových barev. V říjnu 1855 založil v Jáchymově profesor příbramské báňské akademie Adolf Patera továrnu na uranové barvy. Koncem 19. století se v Jáchymově těžilo 50 t uranové rudy ročně. Od založení se do roku 1898 vyrobilo v továrně 160 tun uranových barev. Mezi nejpoužívanější uranové barvy patřila uranová žluť - diuranan sodný Na2U2O7, uranová zeleň - diuranan amonný (NH4)2U2O7 a uranová oranž - diuranan draselný K2U2O7.

Další rozmach těžby jáchymovského uranu nastal po roce 1898, kdy Maria Sklodowska-Curie izolovala z odpadu jáchymovské továrny dva nové chemické prvky, radium a polonium. Radium se stalo důležitým prvkem v medicíně a zájem o něj neustále stoupal. Jáchymovská továrna na uranové barvy byla v té době největším a téměř monopolním výrobcem radia. Do začátku první světové války činila produkce přibližně 2 gramy kovového radia ročně. Cena radia se v té době pohybovala okolo 500 000 DM za 1 gram. Ve zbytcích po zpracování jáchymovského smolince byly později objeveny další nové chemické prvky, aktinium a protaktinium.

Po roce 1918 převzaly těžbu uranu Státní uranové a radiové doly Jáchymov. V té době byly v provozu pouze dva doly, Werner (později Rovnost) a Štola saských šlechticů (později Bratrství), doly Josef a Svornost byly od roku 1901 neudržovány a zatopeny. V roce 1923 bylo zahájeno vyčerpávání vody z dolu Svornost, práce byly ukončeny v únoru 1924 a ihned započala těžba. Těžba uranové rudy na dole Josef nebyla obnovena.

V období první republiky se nesoustředila těžba uranové rudy pouze do oblasti Jáchymova, v roce 1923 bylo objeveno ložisko pěti rudních žil v hloubce pouhých 36 m nedaleko obce Drmoul, poblíž Mariánských Lázní. Místní důl Sv. Víta provozovala Česká montánní akciová společnost. Roční těžba uranové rudy v Drmoulu dosahovala úrovně 20 tun.

Do roku 1939 bylo objeveno dalších 22 nalezišť uraninitu v Krušných horách, Českém lese a v oblasti Příbrami. Uranová slída torbernit byla lokalizována na dalších devíti nalezištích, další minerály s obsahem uranu byly nalezeny na 6 lokalitách.

Produkce jáchymovské továrny na uranové barvy a radium stále stoupala, v roce 1927 činila 21,1 tuny uranových barev a 2 g radia, v roce 1929 pak 23,3 tuny uranových barev a 3,5 g radia. Výroba uranových barev a radia byla v Jáchymově ukončena v roce 1939, kdy byla továrna dána do likvidace a počátkem roku 1940 zbourána. V průběhu okupace pokračovala omezená těžba uranu, do konce války ho bylo v Jáchymově vytěženo 44 t. V období 2. světové války měly uranové doly v Jáchymově název st. Joachimsthalerbergbau - gesellschaft MBH.

Uran pro sovětskou bombu

Po osvobození Československa v roce 1945 převzal uranové doly v Jáchymově stát a zřídil národní správu, ale náš uran měl v té době již předem určenou budoucnost. Sovětský svaz nutně potřeboval štěpný materiál pro výrobu jaderné bomby. Naleziště uranových rud na české i saské straně Krušných hor patřila ke snadné kořisti. Bez ohledu na předem stanovenou linii demarkační čáry, která probíhala cca 12 km východně od Jáchymova, obsadila dne 11.9.1945 Rudá armáda všechny tři fungující uranové doly v Jáchymově a převzala je pod svou správu.

Do konce října 1945 byl do SSSR urychleně odvezen veškerý radioaktivní materiál, který se na území republiky nacházel. Bylo zabaveno 37 t uranových barev, 9 t uranového koncentrátu a dokonce i všechny vzorky radioaktivních minerálů z jáchymovského muzea, současně se započalo s těžbou a odvozem uranové rudy z důlních odvalů. Podle neověřených informací byly rozebrány a odvezeny i základy některých opuštěných staveb z okolí Jáchymova, pokud se prokázala přítomnost radioaktivních látek v použitém stavebním materiálu. Do konce roku 1945 bylo do Sovětského svazu odvezeno 31 t uranu, ale pouze 900 kg uranu pocházelo z těžby.

Aby byl odvoz uranu a dalších radioaktivních materiálů z Československa do SSSR alespoň částečně zlegalizován, byla 23.11.1945 podepsána "Dohoda mezi vládou Svazu sovětských socialistických republik a vládou Československé republiky o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících radium a jiné radioaktivní prvky, jakož i o jejich dodávkách Svazu sovětských socialistických republik".

Dohodu podepsal za vládu ČSR ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka a za SSSR náměstek ministra zahraničního obchodu Ivan Bakulin. Dohoda o dodávkách uranu do SSSR byla tajná, její krycí název byl "Chalupa". Text dohody byl zveřejněn až v roce 1993, je zajímavé, že v celém textu dokumentu se ani jednou nevyskytuje slovo uran, vždy se hovoří pouze o radiu nebo radioaktivních materiálech.

1.1.1946 byl zřízen národní podnik Jáchymovské doly (v roce 1955 byl n.p. Jáchymovské doly zrušen a byla ustavena Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin - ÚSVTRS), který byl formálně řízen českým ředitelem, ale fakticky byl plně pod sovětským vedením.

Sovětský svaz nutně potřeboval uran, ještě počátkem roku 1945 měl Kurčatovův tým k dispozici pouhý 1 kg kovového uranu a několik tun uranu ve formě sloučenin, ale zdárný vývoj jaderné zbraně si vyžadoval přibližně 1000 t uranu. Tomuto úkolu bylo podřízeno vše. Sovětské vedení dolů nařídilo maximální těžbu za každou cenu.

Do Jáchymova bylo ze Sovětského svazu přivezeno několik tisíc válečných zajatců, po roce 1948 byli váleční zajatci postupně nahrazováni vězni z vlastních zdrojů. Vedle fungujících dolů Rovnost, Svornost a Bratrství byly otevřeny další doly – Eliáš, Abertamy, Leopold, Potůčky, Klement, Nikolaj, Barbora, Eduard, Eva, Nová Eva, Adam, Albrecht, Tomáš, Zlatý Kopec, Rýžovna, Panoráma a řada dalších.

Počátkem roku 1949 začaly v bezprostřední blízkosti dolů vznikat tábory nucených prací, jako první byl 1.3.1949 založen TNP Vykmanov I, který existuje doposud jako věznice Ostrov. Později byl ve Vykmanově založen tábor II. a Ústřední tábor, mezi další vězeňské tábory na jáchymovsku patřily např. Eliáš I, Eliáš II, Mariánská, Barbora, Nikolaj a další. Celá oblast byla uzavřena a platil v ní zvláštní režim pohybu osob. Krycí název uzavřené oblasti těžby uranu byl "Jizera". Ostrahu oblasti Jizera zajišťoval zvláštní útvar SNB "Jeřáb" o síle přes 3300 mužů.

V roce 1946 započal pod sovětským dozorem rozsáhlý geologický průzkum celého území republiky se zaměřením na uranové zrudnění. Postupně bylo objeveno 164 ložisek a rudních výskytů uranu, celkem bylo pro SSSR vytěženo 66 ložisek uranových rud. Mezi největší ložiska uranových rud patřila Příbram, Rožná, Stráž, Hamr, Horní Slavkov a Zadní Chodov. Celkem bylo vyhloubeno 550 průzkumných a těžebních jam, vyraženo 324 štol, otevřeno 16 lomů a vyvrtáno přes 9000 vrtů pro hydrochemickou těžbu metodou ISL.

Nejvyšší roční těžbu měly Jáchymovské doly v roce 1956, kdy bylo vytěženo 805 t uranu. V roce 1957 dosáhla délka vyražených chodeb 125 km. V roce 1952 pracovalo v dolech 33 300 zaměstnanců, z toho bylo přes 13 000 vězňů. Nejvíce zaměstnanců měly doly v roce 1955, kdy v celém revíru pracovalo přes 46 000 lidí, z toho 9 200 vězňů.

Do roku 1964, kdy těžba uranové rudy v Jáchymově skončila, bylo do SSSR vyvezeno z tohoto naleziště přibližně 7200 t uranu, nejvyšší těžbu vykázal důl Rovnost - 3180 t. Z celé republiky bylo od roku 1945 do roku 1990 do SSSR dodáno 98 kt uranu.

Zdroje