Stříbro

český názevStříbro
mezinárodní názevArgentum
anglický názevSilver
chemická značkaAg
protonové číslo47
relativní atomová hmotnost107,8682
perioda5
skupinaI.B
zařazenípřechodné kovy
rok objevu -
teplota tání [°C]961,93
teplota varu [°C]2162
hustota [g cm-3]10,5
hustota při teplotě tání [g cm-3]9,32
elektronegativita1,93
standardní el. potenciál [V]+0,7996
oxidační stavyI, II, III
elektronová konfigurace[Kr]4d10 5s1
atomový poloměr [pm]165
kovalentní poloměr [pm]153
specifické teplo [J g-1K-1]0,235
slučovací teplo [kJ mol-1]11,3
tepelná vodivost [W m-1 K-1]429
elektrická vodivost [S m-1]6,3.107
měrný el. odpor [10-6 Ω.m]0,0152
1. ionizační potenciál [eV]7,5762
2. ionizační potenciál [eV]21,49
3. ionizační potenciál [eV]34,83
tvrdost podle Mohse2,5
tvrdost podle Vickerse [MPa]251
tvrdost podle Brinella [MPa]24,5
modul pružnosti ve smyku [GPa]30
modul pružnosti v tahu [GPa]83
skupenství za norm. podmíneks

Chemické vlastnosti a reakce stříbra

Chemický prvek stříbro je bílý, měkký a velmi tažný lesklý kov, krystaluje v tetragonální soustavě. Stříbro přímo reaguje s halogeny, sirovodíkem a rtutí. Rozpouští se bez vývoje vodíku v koncentrovaných kyselinách dusičné a sírové a v roztocích alkalických kyanidů (za přítomnosti vzduchu nebo peroxidu kyslíku):

3Ag + 4HNO3 → 3AgNO3 + NO + 2H2O
2Ag + 2H2SO4 → Ag2SO4 + SO2 + 2H2O
4Ag + 8KCN + O2 + 2H2O → 4K[Ag(CN)2] + 4KOH

Stříbro má ze všech kovů nejvyšší elektrickou a tepelnou vodivost.

Sloučeniny

Tvoří velkou řadu koordinačních sloučenin. Ve svých sloučeninách vystupuje stříbro většinou pouze v oxidačním čísle I, ostatní ox. stavy jsou méně obvyklé. Dvoumocné stříbro se vyskytuje pouze v oxidu stříbrnatém Ag2O2 a fluoridu stříbrnatém AgF2, trojmocné stříbro je známé např. v tetrafluorostříbřitanu draselném K[AgF4] nebo v komplexní sloučenině Na6H3[Ag(TeO6)2].

Naprostá většina solí stříbra je ve vodě nerozpustná, výjimku tvoří dobře rozpustný dusičnan stříbrný AgNO3, chloristan stříbrný AgClO4, fluorid stříbrný AgF a omezeně rozpustný síran stříbrný Ag2SO4 a dusitan stříbrný AgNO2. Tabulka rozpustnosti stříbrných solí.

Některé sloučeniny stříbra mají silné explozivní účinky, velice jednoduchým způsobem lze připravit prudce výbušnou sloučeninu "třaskavé stříbro" nitrid stříbrný Ag3N. Jako neobyčejně silné třaskaviny se chovají také další sloučeniny stříbra, fulminát stříbrný AgONC, azid stříbrný AgN3 a zejména acetylid stříbrný Ag2C2.

Analytické stanovení stříbra ve formě kationu Ag+ je možné provádět titrací odměrným roztokem rhodanidu amonného NH4CNS (stanovení podle Volharda), titrací roztokem bromidu draselného KBr (stanovení podle Fajanse) nebo titrací roztokem chloridu sodného NaCl (stanovení podle Gay-Lyssaca).

Výskyt stříbra v přírodě

Průměrný obsah stříbra v zemské kůře je 0,075 ppm. Přírodní stříbro je směsí dvou stabilních izotopů, 51,84 % připadá na izotop 107Ag, 48,16 % připadá na izotop 109Ag. Uměle bylo připraveno dalších 31 radioaktivních nuklidů stříbra.

V přírodě se stříbro nalézá ryzí v krystalické podobě, častěji se ryzí stříbro vyskytuje ve fromě plechů, drátků nebo kostrovitých a kusovitých agregátů a v řadě minerálů, obvykle se jedná o minerály 2. třídy, např. argentit (akantit) Ag2S, pyrargyrit Ag3[SbS3], freibergit Ag12Sb4S13, andorit PbAgSb3S6, proustit Ag3[AsS3], matildit AgBiS2, stromeyerit CuAgS, sylvanit Ag2Au2Te8, stephanit Ag5SbS4, pearcit Ag16As2S11, petzit Ag3AuTe2. Stříbro se vyskytuje i v minerálech 3. třídy halidech bromargyrit AgBr, chlorargyrit AgCl, embolit Ag(Cl,Br) a iodyrit AgI. Stříbro doprovází olovo v olověných rudách anglesit, cerusit, galenitplumbojarosit. Nejvyšší obsah stříbra (98,87 % Ag) ze všech minerálů má nerost allargentum Ag1-xSbx (x=0,009˜0,16). Celkem je známo přibližně 150 nerostů s obsahem stříbra.

Těžba a zásoby

Světová těžba stříbra dosáhla v roce 2012 úrovně 24 kt. Nejvíce stříbra se vytěžilo v Mexiku - 4,25 kt, Peru 3,45 kt a Číně 3,8 kt, z evropských zemí je největším producentem stříbra Polsko s roční těžbou 1,17 kt. Celosvětové zásoby stříbra se odhadují na více než 540 kt, největší ložiska stříbných rud jsou v Peru (120 kt), Polsku (85 kt), Chile (77 kt), Austrálii (69 kt), Číně (43 kt), Mexiku (37 kt) a USA (25 kt), aktuální rezervy stříbrných rud v Rusku nebyly v posledních letech zveřejněny, odhad činí pouze cca 1,4 kt. Největší stříbrný důl na světě je Cannington v Austrálii, v tomto dole se v roce 2010 vytěžilo 1206 t kovu, největší evropský stříbrný důl je Rudna-Libin v Polsku, zdejší důl ročně produkuje okolo 1160 t stříbra.

Těžba a ložiska v ČR

Významná ložiska stříbra byla v minulosti vytěžena i na našem území. Nejdůležitější stříbronosnou lokalitou byla Příbram s celkovou těžbou přes 3200 t stříbra, 2700 t se vytěžilo v Kutné Hoře, přibližně 405 t v Jáchymově a 400 t v Jihlavě. Historicky nejstarší stříbrný důl byl ve Stříbře, těžba je zde doložena již v roce 1188. Těžba stříbra probíhala i na řadě dalších lokalit, největšího rozmachu dosáhla v 16. století, kdy se stříbro těžilo např. také v Českém Krumlově, na řadě nalezišť v Krušných horách, např. Abertamy, Hora Sv. Kateřiny, Hrob, Mikulov, Vejprty, Boží Dar, dále v Ratibořských a Nalžovských horách, ve Staré Vožici, Rudolfově i jinde. V současnosti jsou na území ČR evidovány nebilanční zásoby stříbra ve výši 534 t na 7 výhradních ložiscích - Horní Benešov, Horní Město, Horní Město-Šibenice, Kutná Hora, Oskava, Ruda u Rýmařova-sever a Zlaté Hory-východ. Další česká naleziště stříbra, např. Roudný-Aleška nebo Újezd u Kasejovic byla v nedávné minulosti z evidence vyřazena.

Výroba a rafinace stříbra

Výroba stříbra se nejčastěji provádí kyanidovým loužením stříbrných rud, v minulosti se používal i amalgamový postup nebo se stříbro z rudy vyluhovalo roztoky thiosíranů. Kyanidový i amalgamový postup je popsán při výrobě zlata. Výroba stříbra se také provádí různými chemickými postupy z odpadních produktů po rafinaci niklu, mědi, zinkuolova.

Rafinace stříbra se provádí elektrolýzou, jako elektrolyt se používá 2% roztok dusičnanu stříbrného okyselený kyselinou dusičnou. Elektrolytická rafinace stříbra probíhá při teplotě 55-65°C, pracuje se s napětím 3 V, proudová hustota se pohybuje mezi 2-5A/dm2. Katodou je plech z čistého stříbra, anodou je surové stříbro zavěšené v plátěných vacích, ve kterých se zachycují anodové kaly. Odpadní anodové kaly po elektrolytické rafinaci stříbra jsou zdrojem zlata a platinových kovů.

Využití

Kovové stříbro se používá k výrobě šperků, mincí, zrcadel, pájek a v elektrotechnice. Katalytických účinků stříbra se využívá při výrobě formaldehydu oxidací methanolu. Stříbro je důležitým legujícím prvkem při přípravě řady slitin hliníku, ve kterých podstatně zvyšuje odolnost proti korozi a pevnost. Koloidní stříbro má baktericidní účinky (oligodynamický efekt) a používá se v medicíně. Jako potravinářské barvivo E 174 se stříbro využívá k barvení čokolád, likérů a cukrovinek. Slitina stříbra s palladiem se používá k výrobě polopropustných membrán pro difuzní rafinaci surového vodíku na čistotu až 99,99%.

Rozsáhlé využití mají i sloučeniny stříbra. Halogenidy stříbra, zejména bromid stříbrný AgBr, jsou základem fotografické chemie. Dusičnan stříbrný AgNO3 je důležitým laboratorním činidlem v analytické chemii (např. argentometrické stanovení rozpustných halogenidů) a je výchozí látkou k přípravě dalších sloučenin stříbra. Fosforečnan stříbrný Ag3PO4 se využívá v lékařství. Amoniakální roztok oxidu stříbrného Ag2O (Tollensovo činidlo) se v analytické chemii používá k důkazu alifatických a aromatických aldehydů. Dikyanostříbrnan draselný K[Ag(CN)2] a kyanid stříbrný AgCN se využívají pro galvanické postříbřování, síran stříbrný Ag2SO4 jako desinfekční činidlo. Fluorid stříbrnatý AgF2 je důležité fluorační činidlo.

Aktuální cena stříbra

Cena stříbra

Zdroje