| český název | Stříbro |
| mezinárodní název | Argentum |
| anglický název | Silver |
| chemická značka | Ag |
| protonové číslo | 47 |
| relativní atomová hmotnost | 107,8682 |
| perioda | 5 |
| skupina | I.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | - |
| teplota tání [°C] | 961,93 |
| teplota varu [°C] | 2162 |
| hustota [g cm-3] | 10,5 |
| elektronegativita | 1,93 |
| oxidační stavy | 1, 2, 3 |
| elektronová konfigurace | [Kr]4d10 5s1 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,235 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 11,3 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Stříbro je bílý, lesklý kov.
Stříbro přímo reaguje s halogeny, sirovodíkem a rtutí. Rozpouští se v koncentrovaných kyselinách dusičné a sírové a v roztocích alkalických kyanidů (za přítomnosti vzduchu nebo peroxidu kyslíku).
Tvoří velkou řadu koordinačních sloučenin. Ve svých sloučeninách vystupuje stříbro většinou pouze v oxidačním čísle I, ostatní ox. stavy jsou méně obvyklé.
Stříbro má ze všech kovů nejvyšší elektrickou a tepelnou vodivost.
V přírodě se stříbro nalézá v minerálech argentit (akantit) Ag2S, pyrargyrit Ag3[SbS3], freibergit Ag12Sb4S13, proustit Ag3[AsS3]
Kovové stříbro se používá k výrobě šperků, mincí a v elektrotechnice. Koloidní stříbro má baktericidní účinky a používá se v medicíně.
Halogenidy stříbra, zejména bromid, jsou základem fotografické chemie. Dusičnan stříbrný je důležitým laboratorním činidlem v analytické chemii.