| český název | Tantal |
| mezinárodní název | Tantalum |
| anglický název | Tantalum |
| chemická značka | Ta |
| protonové číslo | 73 |
| relativní atomová hmotnost | 180,9479 |
| perioda | 6 |
| skupina | V.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | 1802 |
| teplota tání [°C] | 2996 |
| teplota varu [°C] | 5425 |
| hustota [g cm-3] | 16,6 |
| elektronegativita | 1,5 |
| oxidační stavy | 5 |
| elektronová konfigurace | [Xe]4f14 5d3 6s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,14 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 31,6 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Tantal je platinově šedý, značně tvrdý, neobyčejně tažný kov.
Tantal má mimořádnou chemickou odolnost a výborné mechanické vlastnosti.
V přírodě se tantal nachází jako ryzí kov a v minerálech tantalit (Fe,Mn)Ta2O4, kolumbit a niobit vždy v doprovodu niobu.
Nejvyšší obsah tantalu (93,78 % Ta) ze všech známých nerostů má tantalkarbid TaC.
Další minerály tantalu.
Výroba tantalu a niobu se provádí dvěma základními způsoby:
V prvním případě přechází tantal a niob do roztoků, z nichž krystalizují komplexní fluoridy K2TaF7 a K2NbF7.
V druhém případě vznikají alkalické niobičnany a tantaličnany Na5NbO5 a Na5TaO5, ze kterých působením kyseliny chlorovodíkové vznikají hydratované oxidy Ta2O5·xH20 a Nb2O5·xH2O.
Kovový tantal se získává elektrolýzou taveniny K2TaF7, redukcí K2TaF7 sodíkem nebo vakuovou redukcí Ta2O5·xH20 uhlíkem za vysokých teplot.
Tantal se používá k výrobě chirurgických nástrojů a vláken elektronek. V některých případech tantal nahrazuje platinu.
Směsný karbid TaC·ZrC má nejvyšší teplotu tání ze všech doposud známých látek ( přes 4000 ºC).