| český název | Ytterbium |
| mezinárodní název | Ytterbium |
| anglický název | Ytterbium |
| chemická značka | Yb |
| protonové číslo | 70 |
| relativní atomová hmotnost | 173,04 |
| perioda | 6 |
| skupina | III.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | 1878 |
| teplota tání [°C] | 819 |
| teplota varu [°C] | 1196 |
| hustota [g cm-3] | 6,98 |
| elektronegativita | 1,25 |
| oxidační stavy | 2, 3 |
| elektronová konfigurace | [Xe]4f14 6s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,15 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 7,66 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Ytterbiumje stříbřitě bílý, měkký kov.
Ytterbium je chemicky méně reaktivní než předešlé prvky ze skupiny lanthanoidů.
Na suchém vzduchu je ytterbium stálé. S vodou reaguje jen pomalu za vzniku vodíku, ale snadno se rozpouští v běžných kyselinách.
Ve sloučeninách se ytterbium vyskytuje pouze v oxidačním stupni +III. Sloučeniny ytterbia se svými chemickými vlastnostmi podobají sloučeninám hliníku.
V přírodě se ytterbium vyskytuje pouze velmi vzácně ve formě sloučenin společně s ostatními lanthanoidy. Samostatné minerály ytterbia nejsou známy. V zemské kůře je obsaženo průměrně 3,1 ppm ytterbia.
Výroba ytterbia se provádí podobně jako výroba ostatních lantahanoidů loužením lanthanoidových rud směsí minerálních kyselin s následnou složitou separací.
Výroba kovového ytterbia se provádí elektrolýzou taveniny YbCl3.
V omezené míře se ytterbium využívá v metalurgii při zušlechťování speciálních druhů ocelí. Významější praktické využití kovové ytterbium ani jeho sloučeniny nemají.