Jako lanthanoidy (prvky vzácných zemin) označujeme následujících 14 prvků 6. periody periodické tabulky: cer, praseodym, neodym, promethium, samarium, europium, gadolinium, terbium, dysprosium, holmium, erbium, thulium, ytterbium a lutecium.
Lanthanoidy jsou nejčastěji kovy stříbrobílé barvy, čisté jsou měkké až plastické. Na vzduchu se obvykle pokrývají barevnou vrstvou oxidu nebo hydroxidu, ale některé jsou na vzduchu stálé. Všechny lanthanoidy jsou dobře rozpustné v běžných minerálních kyselinách a reagují s vodou za vzniku vodíku. Chemická reaktivita jednotlivých lanthanoidů postupně klesá s jejich stoupajícím protonovým číslem.
Všechny lantahanoidy se svými chemickými i fyzikálními vlastnostmi zcela podobají lanthanu. Trojmocné sloučeniny lanthanoidů se svými vlastnostmi nejčastěji podobají sloučeninám hliníku.
Ve sloučeninách lanthanoidy vystupují v oxidačním čísle +III, některé také +II a +IV. Většina lanthanoidů tvoří podvojné nebo komplexní sloučeniny. Sloučeniny většiny lanthanoidů mají své charakteristické zbarvení.
V přírodě se lanthanoidy vyskytují vzácně, vždy společně v monazitu, některých fosfátech a uranových rudách, nejčastěji jako směs stabilních oxidů M2O3, fosforečnanů nebo flourouhličitanů, často ještě v doprovodu skandia, yttria a thoria.
Samostatné minerály jednotlivých lanthanoidů se v přírodě, s výjimkou několika minerálů lanthanu, ceru a neodymu, prakticky nevyskytují. Složení zemské kůry ovlivňují lanthanoidy pouze nepatrně.
Průměrný obsah jednotlivých lanthanoidů v zemské kůře je: La 29 ppm, Ce 70 ppm, Pr 9 ppm, Nd 37 ppm, Pm 4,5-10 ppm, Sm 8 ppm, Eu 1,3 ppm, Y 29 ppm, Gd 8 ppm, Tb 4,3 ppm, Dy 5 ppm, Ho 1,7 ppm, Er 3,3 ppm, Tm 0,27 ppm, Yb 3,1 ppm, Lu 0,8 ppm
Světové těžitelné zásoby jsou 110 Mt směsných oxidů vzácných zemin, roční těžba v roce 2011 činila 130 000 t.
Výroba všech lanthanoidů probíhá podobným způsobem. Základní operací je loužení lanthanoidových rud směsí kyseliny sírové a chlorovodíkové. Ze vzniklého roztoku solí se lanthanoidy působením hydroxidů alkalických kovů vysráží ve formě svých nerozpustných hydroxidů.
Separace jednotlivých kovů ze sraženiny se provádí různými metodami. Nejčastěji selektivní kapalinovou extrakcí nebo pomocí iontoměničů.
Poslední fází výroby kovových lanthanoidů je redukce fluoridů nebo oxidů kovovým vápníkem nebo lanthanem. Některé kovy vzácných zemin se také vyrábějí elektrolýzou taveniny svých chloridů. Vzhledem k velmi podobným chemickým vlastnostem a nákladnosti jejich separace, se pro technické využití některé lanthanoidy nevyrábějí jako čisté kovy, ale ve svých různých směsích.
Nejrozsáhlejší praktické využití nacházejí kovy ze skupiny lanthanoidů v metalurgii. Postatným způsobem ovlivňují pevnost a další mechanické vlastnosti hořčíko-hliníkových slitin a vysoce legovaných ocelí. Pro svou značnou afinitu ke kyslíku se používají jako deoxidační činidla na ochranu taveniny při výrobě neželezných kovů.
Ve sklářském a keramickém průmyslu se kovy vzácných zemin používají k ovlivňování fyzikálních vlastností skla a glazur.
Lanthanoidy nacházejí uplatnění při výrobě luminoforů do barevných obrazovek, permanetních magnetů, krystalů infračervených a optických laserů, moderátorů jaderných reaktorů a také při výzkumu a vývoji supravodivých materiálů.
Některé kovy vzácných zemin se také používají k výrobě katalyzátorů pro petrochemii a další organické syntézy.