| český název | Měď |
| mezinárodní název | Cuprum |
| anglický název | Copper |
| chemická značka | Cu |
| protonové číslo | 29 |
| relativní atomová hmotnost | 63,546 |
| perioda | 4 |
| skupina | I.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | - |
| teplota tání [°C] | 1083 |
| teplota varu [°C] | 2567 |
| hustota [g cm-3] | 8,96 |
| elektronegativita | 1,9 |
| oxidační stavy | 1, 2 |
| elektronová konfigurace | [Ar]3d10 4s1 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,38 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 13,05 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Měď červený, měkký, tažný a houževnatý kov.
Na vlhkém zduchu se její povrch pokrývá vrstvou zásaditých uhličitanů typické zelené barvy. Měď se přímo slučuje s halogeny, kyslíkem, sírou a selenem. S ostatními prvky se měď slučuje nepřímo.
Dobře se rozpouští v kyselině dusičné, v neoxidujících kyselinách se měď nerozpouští.
V přírodě se měď vzácně nalézá ryzí, běžnější je její výskyt v nerostech. Průměrný obsah mědi v zemské kůře je 60 ppm. Přírodní měď je směsí dvou stabilních izotopů 63Cu a 65Cu. Uměle bylo připraveno dalších 22 radioaktivních izotopů s nuleonovými čísly 57 až 80.
Celkem je známo přes 600 nerostů mědi.
Průmyslová výroba surové mědi se provádí pražením sulfidových rud a následnou redukcí vzniklého oxidu uhlím. Druhou možností je pomocí sulfatačního pražení převést sulfid na sulfát, ze kterého se měď vylučuje pomocí železa (cementace).
Vyrobená surová černá měď dosahuje čistoty 94 - 97 % a musí se rafinovat.
Rafinace surové mědi se provádí přetavováním v nístějové peci za přídavku dřevěného uhlí. Vzniklá rafinovaná hutní měď má čistotu 99,7 %. Dokonalejší rafinace mědi se dosahuje pomocí elektrolýzy v síranovém prostředí. Elektrolytická rafinovaná měď dosahuje čistoty až 99,95 %. Odpadní anodové kaly z elektrolytické rafinace mědi jsou ceněným zdrojem pro výrobu mnohých dalších prvků, např. teluru.
Využítí mědi je značně roszáhlé. Spolu se železem a hliníkem patří měď mezi nejdůležitější technické kovy. Pro svou velmi dobrou elektrickou a tepelnou vodivost se měď používá zejména k výrobě elektrických vodičů a trubkovnic ve výměnících tepla. Významné je použití mědi jako složky řady slitin.
Stále větší význam má měď ve fotovoltaice, kde je jednou ze složek moderních tenkovrstvých fotoelektrických článků CIGS, využívaných ke konstrukci trubicových fotoelektrických panelů.
Sloučeniny mědi velmi mají široké uplatnění. Používají se k výrobě pigmentů, smaltů, katylazátorů, umělých vláken, agrochemikálií a jako laboratorní činidla.