| český název | Kadmium |
| mezinárodní název | Cadmium |
| anglický název | Cadmium |
| chemická značka | Cd |
| protonové číslo | 48 |
| relativní atomová hmotnost | 112,8682 |
| perioda | 5 |
| skupina | II.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | 1817 |
| objevitel | F. Stromeyer |
| teplota tání [°C] | 320,9 |
| teplota varu [°C] | 765 |
| hustota [g cm-3] | 8,65 |
| elektronegativita | 1,69 |
| oxidační stavy | 2 |
| elektronová konfigurace | [Kr]4d10 5s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,23 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 6,192 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Kadmium je bílý, lesklý, měkký a velmi tažný kov.
Na vzduchu se kadmium pokrývá vrstvou oxidu, za vyšších teplot reaguje s halogeny. Za normálních podmínek se neslučuje s dusíkem ani s vodíkem. Snadno se rozpouští v kyselinách, většina rozpustných sloučenin kadmia je silně jedovatá.
Kadmium tvoří řadu komplexních sloučenin.
V přírodě se kadmium nachází nejčastěji jako příměs v zinkových a olověných rudách. Průměrný obsah kadmia v zemské kůře je 0,13 ppm.
Přírodní kadmium je směsí 8 izozopů, nejvyšší podíl v přírodním kadmiu mají izotopy 114Cd (28,72 %) a 112Cd (24,13 %). Uměle bylo připraveno dalších 26 nestabilních izotopů kadmia s nukleonovými čísly 97 až 130.
Mezi známé minerály s obsahem kadmia patří např. kadmoselit CdSe, monteponit CdO, otavit CdCO3 nebo hawleyit CdS.
Kadmium se vzácně nachází jako ryzí kov, z minerálů má nejvyšší obsah kadmia (87,54 % Cd) monteponit.
Další minerály kadmia.
Výroba kadmia se provádí nejčastěji elektrolyticky nebo frakční destilací odpadních produktů z výroby zinku.
Celosvětová roční produkce rafinovaného kadmia v roce 2010 dosahovala 22 kt. Největší zásoby kadmia jsou v Indii, Číně a Austrálii.
Kadmium se používá k povrchovému pokovování jiných kovů proti korozi, k výrobě lehkotavitelných slitin, pájek a zejména pro výrobu niklkadmiových elektrických akumulátorů.