| český název | Arsen |
| mezinárodní název | Arsenicum |
| anglický název | Arsenic |
| chemická značka | As |
| protonové číslo | 33 |
| relativní atomová hmotnost | 74,92159 |
| perioda | 4 |
| skupina | V.A |
| zařazení | polokovy |
| rok objevu | - |
| teplota tání [°C] | 817 |
| teplota varu [°C] | 613 sublimace |
| hustota [g cm-3] | 5,72 |
| elektronegativita | 2,18 |
| oxidační stavy | 3, 5 |
| elektronová konfigurace | [Ar]3d10 4s2 4p3 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,33 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | - |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Arsen je znám v několika modifikacích, černý, hnědý, šedý a žlutý arsen.
Nejrozšířenější je šedý arsen, lesklá, křehká krystalická látka. Arsen přímo reaguje s chlorem a řadou dalších prvků.
V přírodě se arsen vyskytuje ryzí a v minerálech auripigment As2S3, realgar As4S4 a arsenopyrit FeAsS. Nejvyšší obsah arsenu (90,33 % As) má duranusit As4S. Celkem je známo přes 550 nerostů arsenu.
Obsah arsenu v zemské kůře se pohybuje pod 0,001 % hmot. Přírodní arsen tvoří stabilní izotop 75As. Uměle bylo připraveno dalších 21 radioaktivních izotopů arsenu s nukleonovými čísly 65 až 87.
Výroba arsenu se provádí zahříváním arsenopyritu bez přístupu vzduchu. Arsen sublimuje a posléze kondenzuje.
V současné době je největším zdrojem arsenu oxid arsenitý As2O3, který vzniká jako odpadní produkt při výrobě kobaltu. Kovový arsen se z As2O3 získává redukcí oxidem uhelnatým.
Dalším významným zdrojem arsenu je arseničnan sodný Na3AsO4, který vzniká jako odpadní produkt rafinace olova harisováním.
Volný arsen má pouze omezený praktický význam, nejčastěji se používá jako součást speciálních slitin.
Sloučeniny arsenu se používají v lékařství a při výrobě organických barviv.
Všechny rozpustné sloučeniny arsenu jsou prudce jedovaté, některé se používají k hubení škůdců. Nejjedovatější sloučeninou arsenu je chlorid arsenitý AsCl3, který je díky své značné toxicitě zařazen na seznam bojových chemických látek.
Nerozpustný sulfid arsenitý As2S3 je znám jako barvivo královská žluť.