| český název | Palladium |
| mezinárodní název | Palladium |
| anglický název | Palladium |
| chemická značka | Pd |
| protonové číslo | 46 |
| relativní atomová hmotnost | 106,42 |
| perioda | 5 |
| skupina | VIII.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | 1803 |
| objevitel | W. H. Wollaston |
| teplota tání [°C] | 1552 |
| teplota varu [°C] | 2940 |
| hustota [g cm-3] | 12,02 |
| elektronegativita | 2,2 |
| oxidační stavy | 2, 4 |
| elektronová konfigurace | [Kr]4d10 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,24 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 17,6 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Palladium je lesklý, bílý kov, vzhledem podobný stříbru.
Palladium má velkou schopnost pohlcovat plyny. Katalyzuje řadu hydrogenačních reakcí.
Palladium se rozpouští pouze v lučavce královské a kyselině dusičné. Za vysokých teplot reaguje s kyslíkem, fluorem, chlorem, křemíkem, fosforem a sírou.
V přírodě se palladium nejčastěji vyskytuje ryzí, v platinové rudě braggit (Pt,Pd,Ni)S a v minerálech arsenopaladinit Pd8(As,Sb)3, potarit PdHg nebo tvoří slitiny se zlatem a stříbrem ve zlatonosných píscích.
Největší využití nalézá palladium jako katalyzátor řady chemických reakcí a jako katalyzátor v automobilovém průmyslu.
Využívá se při výrobě šperků, zubních plomb a keramických kondenzátorů. Slouží k barvení porcelánu na černo.