| český název | Cer |
| mezinárodní název | Cerium |
| anglický název | Cerium |
| chemická značka | Ce |
| protonové číslo | 58 |
| relativní atomová hmotnost | 140,115 |
| perioda | 6 |
| skupina | III.B |
| zařazení | přechodné kovy |
| rok objevu | 1803 |
| teplota tání [°C] | 798 |
| teplota varu [°C] | 3433 |
| hustota [g cm-3] | 6,78 |
| elektronegativita | 1,12 |
| oxidační stavy | 3, 4 |
| elektronová konfigurace | [Xe]4f1 5d1 6s2 |
| specifické teplo [J g-1K-1] | 0,19 |
| slučovací teplo [kJ mol-1] | 5,46 |
| skupenství za norm. podmínek | s |
Cer je kov šedé barvy.
Cer ochotně a energicky reaguje s celou řadou nekovů. Tvoří velké množství podvojných a komplexních sloučenin.
Ve sloučeninách vystupuje cer nejčastěji v oxidačním čísle +III, sloučeniny ceričité jsou nestálé a rychle se redukují na sloučeniny cerité.
Další chemické vlastnosti ceru se velmi podobají chemickým vlastnostem lanthanu.
Chemické vlastnosti trojmocných sloučenin ceru se podobají vlastnostem trojmocných sloučenin hliníku.
V přírodě se cer vyskytuje vzácně pouze ve formě svých sloučenin, vždy v doprovodu lanthanu a dalších lantahoidů.
Největším zdrojem ceru jsou nerosty monazit (Ce,La,Nd,Th)PO4, bastnäsit (Ce,La)(CO3)F a loparit (Ce,La,Na,Ca,Sr)(Ti,Nb)O3.
Celkový obsah ceru v zemské kůře činí 70 ppm, cer je tak nejrozšířenější lanthanoid celé periodické soustavy.
Výroba ceru se provádí obdobně jako výroba dalších kovů ze skupiny lanthanoidů.
Princip průmyslové výroby ceru spočívá v loužení rudného koncentrátu směsí minerálních kyselin s následným vyloučením nerozpustných solí nebo hydroxidů ceru.
Posledním krokem výroby je vyredukování kovového ceru vápníkem nebo lanthanem.
Kovový cer se používá jako součást slitin pro výrobu křesacích kamínků do zapalovačů.
Sloučeniny ceru, zejména sulfidy ceru, slouží k obarvováni skla, porcelánu, smaltů a polymerů na červenou nebo oranžovou barvu.